UMĚNÍ ZAHRAD - SNY A SKUTEČNOST?

Zdědili jsme nepředstavitelně krásnou a úžasnou zahradu. Bohužel našim neštěstím je, že jsme se ukázali jako naprosto neschopni zahradníci. Nikdy jsme se ani trochu nestarali o tom, naučit se či porozumět i těm nejzákladnějším a nejjednodušším pravidlům zahradničení. Naopak jsme se od přírody natolik odtrhli, že se sami pokládáme za bohy. A takové vyvyšování nepřineslo člověku nikdy nic dobrého. DURREL Gerald (1987).
Člověk hravý - nikoliv rozumový (Homo ludens - nikoliv Homo sapiens) - potom tvoří třetí přírodu?
Parky a zahrady ve svém historickém vývoji poskytovaly příležitost mnoha uměleckým směrům, počínaje prosou, poesií, malířstvím, hudbou, zednářstvím (Kroupa Jiří)ale také pro chov exotických zvířat, případně i pro lov.
Na setkání, jednáme o historických parcích a zahradách - pro návaznost minulostíi, současnosti a budoucnosti - vysazujeme strom. Zasazování stromu doprovázela velká veselice, lidé zpívali, tančili a přednášeli revoluční verše, povzbuzovali se v boji za vítězství nových myšlenek. Nejčastěji to býval topol - francouzsky peuplier, což navazuje na označení lidu (Listy ze stromu Svobody. Mejdřická Květa 1989- téměř symbol roku!) Mnohostranný vztah společnosti - umění a zahrad - představují ve svých příspěvcích Otakar Kuča a Jana Croy Bělohlávková /Tábor 1978), stejně jako nyní nové knížky o parcích (Dolejš, Hořínková).
Z Kroměříže známe grafické listy Nypoorta, Vischera a Fischera. Známe obrazy z již zaniklého parku v Ostrově nad Ohří, nyní obnovovaného parku ve Vlašimi aj. Praha, jako královské město měly a stále má mnoho vynikajících parků a zahrad. Vývojem společnosti se však pro mnohé nezachovaly jejich dobové doklady, mapy a plány či grafické listy, proto se přistoupilo k jejich vytvoření a vydání tiskem.

Pražské parky a dřeviny. Pro dvacet parků a zahrad vytvořil arch. Karel Dudych - černobílé grafické listy, na nichž jsou také zakresleny jednotlivé stromy a keře (spolupráce Albert Pilát, A.M.Svoboda). Tato dokumentace je stále jediným dokladem pro současný stav.(1959-1975)
Parky a zahrady Prahy 1770-1840. Dva soubory barevně vydaných listů zpracoval arch. Hnilička, ve spolupráci s Zd. Wirthem. Prvý soubor zahrnuje střed města, druhý i širší okolí. Sjednotit situaci jednotlivých parků bylo obtížné - pro dlouhý časový úsek (což bývá často komentováno). Soubor doplňuje starší práce Zd. Wirtha (1910:116, obr. 22 a 1943/1-2:1-24, foto 64)), ale především: : Praha v obrazech pěti století (1932)
Zahrady Pražského hradu a okolí. Pro potřebu památkové péče Pražského hradu byly zpracovány podrobné plány zahrad (Kuča Otakar, kol. SURPMO, Praha 1975, 1983). Grafické listy byly vydány barevně tiskem, ale jsou stále ještě málo dostupné a tím téměř neznámé!
Dřeviny pražských parků. Pro téměř stovku parků zpracoval Jiří Novotný, pracovník podniku Sady, lesy a zahradnictví Praha technické podklady-plány (světlotisk) , na nichž jsou zakresleny jednotlivé stromy a keře (stav 1973-4)

Na konferenci věnované tvůrčím osobnostem, uspořádané v Praze- Míčovně a připravené Janem Ondřejem (v roce 1996) byla určitá část i vystavena (viz - Sborník přednášek Praha Historické zahrady 16). Přehled všech seminářů a texty přednášek obsahují jejich sborníky (viz také: Historické zahrady Průhonice 2005:84, event. Zelená kniha - Parky - zahrady: v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Libri, Praha 1999 a 2004:45-46). Na počátku uvádí Jaroslav Petrů z: Epikurovy zahrady (Fink E. Oáza štěstí. -Ml.Fr.1992).
Zahrada - v přímém i přeneseném smyslu - je nám podnětem k zamýšlení. Jak rozumět tomu, že v zahradě nacházíme trojí rozdílné bytí: bytí přírody o sobě, člověkem vytvořené bytí, v němž byla příroda přetvořena prací, posléze bytí "krásna" to zvláštní světlo, jež náleží hned přírodě samé a hned uměleckým dílům? To jsou: HRY a ZAHRADNÍ MOUDROST

Mnoho myšlenek obsahují sborníky dalších seminářů, např. Komposice zahrad v dějinách umění. (Tábor - Dům Techniky ČSVTS Č. Budějovice 1978), nebo: Člověk a příroda - . v novodobé české kultuře (Plzeň - Národní Galerie Praha 1989). Posléze musíme připomenout také přednášky na seminářích v Kroměříži (1998, 2000, 2002), především však seminář: Vývoj zahradní kultury a katalog výstavy, připravené Ondřejem Zatloukalem v roce 2004: Historické zahrady Kroměříže - Et In Arcadia Ego!

Dokladem a důvodem pro zapsání do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 1998, byly podklady (připravené Jaroslavem Petrů a komparativní studie s Otakarem Kučou.)

Můžeme ještě uvést příklady, že historické zahrady poskytují příležitost uvnitř- v prostoru uzavřeném oproti okolí, což však již neplatí pro ty, které své širší okolí ovlivňují nebo alespoň poskytují mnohé výhledy a pohledy. Zahrady/Les (viz:Slovník symbolů. Lurker M. 2005)

Pomíjecnost osobního zážitku, který můžeme každý sám kdykoliv prožívat - nahradí mapy, plány a grafické listy, obrazy na nichž navíc je možné zdůraznit přítomnost nejen staveb, soch, ale i stromů, keřů a rostlin (včetně jmen!), bez nichž si naše parky a zahrady nedovedeme představit!

Příkladem pro důkladné studium podkladů mohou být dva parky:
Krajinářská tvorba na panství rodiny SILVA - Tarouců: v Čechách pod Kosířem od Františka Josefa II.
a Průhonický park od Arnošta Emanuela SILVA Taroucy.  
 

seznam sborníků