ARCHITEKTONICKÉ SKVOSTY V JINOŠOVSKÉ OBOŘE NA TŘEBÍČSKU

Jinošovský park, náležící k budově zámku Schönwald, se rozkládá na jih od hranice obce Jinošov. Zámek byl vystavěn v letech 1826 - 1829 v klasicistním slohu a v letech 1795 - 1798 přestavěn na letní společenské sídlo majitele náměšťského panství - hraběte Haugvice.
V současné době v budově zámku sídlí Ústav sociální péče. Jinošovský lesopark je ve správě podniku Lesy České republiky. Celá oblast okolí Náměště nad Oslavou byla prohlášena za krajinnou památkovou zónu Náměšťsko.
Park vznikl v přírodním prostředí nad údolím Jinošovského potoka. Základním principem kompozice parku je šesticípá hvězdice sbíhající se v průhledu s drobnou stavbou na vrcholu, který je osově vázán na zámek. Účinnost celkové kompozice umocňuje rybník s ostrůvkem a rozmanitá členitost terénu. Jinošovský park je pro svou sounáležitost v celkovém krajinném komplexu náměšťského okolí a pro svoji původní kompaktní kompozici s mnoha zajímavými stavbami velmi důležitým dochovaným dokladem tvořivého a uměleckého cítění hraběte Haugvice.
Společenský život hraběte Viléma Haugvice byl velmi pestrý. Hrabě byl znám svou láskou k hudbě, která se stával velkou módou bohatých šlechtických sídel. Hudební život veden repertoárem význačných klasiků probíhal na zámku v Náměšti nad Oslavou. Chrámové skladby zaznívaly v zámecké kapli, ostatní hudební díla v sále náměšťského zámku.
Hrabě se s významnými hudebníky té doby stýkal osobně a mnozí byli jeho hosty na zámku. Dříve tichý a zřídkakdy obývaný zámek byl najednou zaplaven hudebníky, kteří zde provozovali velkolepá hudební díla, jaká bylo možné slyšet jen ve Vídni. Hrály se skladby Haydnovy, Mozartovy. Händlovy, Straussovy a další.
Koncerty, zpěvohry, oratoria a kantáty dosud prováděné na jevišti největšího sálu na zámku v Náměšti nad Oslavou byly po dostavění zámečku v Jinošově přeneseny v letních měsících do prostředí, nad které nemohlo být krásnějšího a půvabnějšího - do Hudebního pavilónu v zámeckém parku.
Ve fázi budování letního sídla, obklopeného přírodně krajinářským parkem, tak jak to odpovídalo tehdejším potřebám šlechty, vznikaly drobné romantické stavby klasicistního charakteru zasazené v členitém terénu lesoparku a zasvěcené různým druhů požitků té doby.
V grafickém návrhu, který představuje kolorovaná klasicistní mapa, bylo v lesoparku rozmístěno množství zahradních okrasných i užitkových staveb:

• Apollónův chrámek
• Silvanův chrámek
• Hudební pavilon
• Ananasovník, teplý a studený skleník
• Fíkovna a chladný skleník
• Letohrádek u bažantnice
• Čínský pavilónek
• Obydlí zahradníka
• Stáje
• Chalupa
• Skalní studánka
• Přístaviště
• Odpočívadla a sedátka zhotovená z větví
• Mostky
• Kůrový seník

Apollónův chrámek:
Jemná klasicistní stavba kruhového půdorysu s kopulí, postavená na jónských sloupech, přístupná ze dvou stran čtyřstupňovým schodištěm. Kopule je zdobena ilusivní kazetovou malbou.

Hudební pavilón:
Volně stojící stavba půlkruhového půdorysu. Průčelí pavilónu je otevřeno třemi arkádami, které jsou neseny čtyřmi sloupy. Prostřední půlkruhová arkáda je lemována bočními zídkami s bohatým dekorem hudebních nástrojů a váz.

Silvanův chrámek:
Stavba půlkruhového půdorysu s bočními obdélnými přístavky s bohatou výzdobou plastickými reliéfy loveckých zbraní a věnců květin.

Ovčín:
Hospodářské stavení, jehož existence je doložena na kolorované klasicistní mapě Jinošovského lesoparku ze 30. let 19. století. Jedná se o stavbu obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. Využití této stavby je v současné době podřízeno potřebám Ústavu sociální péče, dříve sloužila jako přístřešek pro ovce.

Kůrový seník:
Dřevěná lesní stavba pro skladování sena, její boky jsou uzpůsobeny jako krmelec. V zimním období slouží pro úschovu sena pro lesní zvěř. Jedná se o dřevěnou stavbu pokrytou kůrou ze stromů. Povrch seníku je dekorativně upraven do ornamentů z přírodních materiálů, jemné ozdoby jsou z břízových větví.

Z bohatého výčtu drobných klasicistních staveb rozmístěných v Jinošovském lesoparku byly představeny ty nejvýznamnější a nejlépe zachované.
Jinošovský přírodně krajinářský park slouží jako obora. Svou rozmanitostí a krásou vybízí k procházkám, odpočinku a relaxaci i k společenským kulturním setkáváním.

 
Použitá literatura:
Samek, Bohumil: Umělecké památky Moravy
a Slezka, 2.svazek J/N, str.114-115, Praha 1999
Pěnčík, Josef: Vzdálené světlo domova, Třebíč 1992

Gabriela Kratochvílová
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně
Foto: Miroslav Zavadil
Archivní prameny: Eva Staňková

 
 

seznam sborníků