Dobrovolnictví jako součást psychosociální péče

"Dobrovolník netvoří peníze, ale zvyšuje hodnotu nemocnice"

Současná podoba nemocnic a celkového léčebného procesu je výrazně ovlivněna velkým podílem moderních vyšetřovacích a léčebných technologií. Tento nový trend může být na jednu stranu neocenitelným pomocníkem, hlavně v diagnostické rychlosti a možnosti cílené léčby, na druhou stranu se může stát prvkem odlidštění medicíny a postavit tak nepříjemnou barieru mezi lékaře, sestru a nemocného člověka. Zvládat trvale a současně nároky na technické znalosti a dovednosti a zároveň se pacientovi věnovat i na lidské rovině není jednoduché. Proto je dobré porozhlédnout se i po dalších, zatím ne zcela dostatečně využívaných možnostech a zdrojích pomoci.

Začněme uvědoměním, co všechno potřebuje nemocný člověk k obnovení plného zdraví :

1. pomoc a spolupráci zdravotnického personálu
2. naději na uzdravení, motivaci a aktivizaci svých vlastních sil
3. odpovídající podporu a pomoc "třetích osob"
4. kladně působící prostředí nemocnice

Ve všech zmíněných oblastech lze najít rezervy, které spočívají hlavně v oblasti tzv. "lidských zdrojů".

Ad 1 Přetíženému personálu je možné pomoci buď doplněním počtu osob, lepší organizací práce nebo lepším zvládáním stresových situací.

Ad 2 Změna depresivního a odevzdaného pacienta v optimistického, spolupracujícího a do života směřujícího partnera je obrovskou hybnou silou celého léčebného procesu.

Ad 3 "Třetími osobami" jsou zde myšleni ti, kteří přicházejí do nemocnice "zvenku" (rodinní příslušníci, přátelé a dobrovolníci), nepatří tedy mezi personál nemocnice, ale mohou významně přispět k celkové psychické pohodě a dobré atmosféře v nemocnici vůbec, pokud jsou odpovídajícím způsobem, vědomě a dobře zapojeni do celého procesu léčby.

Ad 4 Prostředí nemocnice, které respektuje nejen tělesné, ale i duševní, sociální a duchovní potřeby nemocných se promítá do efektivity léčby nezanedbatelnou měrou. Buď síly dodává nebo ubírá. A to v rozhodujících chvílích života může být velmi podstatné.

Dobrovolník v nemocnici je v českém zdravotnictví ještě stále novým pojmem na rozdíl od zahraničí, kde pomáhat zadarmo v nemocnicích je prestižní záležitostí.

Přítomnost dobrovolníka v nemocnici může mít následující význam :

Pro pacienta:

• změna nemocničního stereotypu
• sociální a lidský kontakt
• aktivizace, motivace, vyplnění volného času
• objevení nových nebo obnovení starých dovedností
• pozitivní emoční ladění a tvůrčí přístup k životu

Pro rodinné příslušníky v nemocnici

• odpočinek , obnova sil a energie v době přítomnosti dobrovolníka
• možnost vlastního zapojení do kreativních činností

Pro personál

• odlehčení a více času na odbornou péči o pacienta
• přímá pomoc dobrovolníka s některými nezdravotnickými činnostmi
• zlepšování a udržování příjemného prostředí, organizace kulturních akcí na oddělení

pro organizaci (nemocnici) :

• pomoc v administrativní, informační a technicko organizační oblasti nemocnice
• pomoc v oblasti získávání finančních zdrojů a public relation
• pomoc s organizováním větších kulturních nebo benefičních akcí
• spolupráce a kontakt s veřejností a komunitou

Cílem psychosociální péče je podpořit člověka a jeho rodinu v náročné nebo mezní životní situaci, pomoci zvládnout akutní krizovou situaci, pomoci ve fázi přijetí změn zdravotního stavu, způsobu nebo případného konce života a nabídnout pomoc při hledání východisek a nalezení nového životního stylu.
Dobrovolník se může dobře uplatnit ve většině těchto oblastí. Dobrovolník v nemocnici není konkurentem personálu, ale může být jeho velmi dobrým pomocníkem v naplňování lidských potřeb pacienta. Minimálně může být pro pacienta spojnicí s "normálním" světem, často se může stát i nositelem změny v jeho přístupu ke zdraví a životu.
Léčba nemoci by měla být komplexním procesem, na kterém tvořivým způsobem spolupracují všechny zúčastněné strany.
Výhodou dobrovolníka v nemocnici je, že se může a má orientovat na to

• co je zdravé
• co pacient v nemoci neztrácí a co má pro něho hodnotu
• co může pomoci otevřít jiné životní souvislosti

To, co je podstatným prvkem v uzdravovacím procesu, je tvořivost a tvorba obecně.
Tvorba a tvořivost jsou nejpřirozenější univerzální aktivity, ovlivňující utváření všech lidských bytostí. Přinášejí radost, která léčí tělo, duši i ducha. Tvorba je základním projevem života, tím, co mění nemoc ve zdraví a práci a rutinu v poslání.
Tento "nástroj" máme k dispozici všichni bez rozdílu. Lékař, sestra, pacient či dobrovolník.

Možnost jakéhokoli vlastního tvůrčího projevu v době nemoci a léčby v nemocnici znamená pro pacienta mnoho :

• motivuje a zvyšuje zájem o vlastní uzdravení
• aktivizuje ke spolupráci a zapojení vlastních sil při léčbě
• zlepšuje celkové emocionální ladění a komunikační schopnosti

I v případě nevyléčitelného onemocnění nebo závěrečné fázi života může dobrovolník tvůrčím způsobem pomoci pacientovi v bilancování a naplnění zbývající části života. Nalezení a porozumění tomu, že život měl smysl je velkým tvůrčím završením života.
Dobrovolník v nemocnici se skrze svůj aktivní a tvůrčí přístup k životu stává spolutvůrcem mostu ke zdraví. Je proto důležité, aby si obojí zachoval.

Příkladem motivačního psychosociálního projektu jsou "Indiánské prázdniny", které ve spolupráci s FN Motol pořádá Dobrovolnické centrum KID (Klub Interaktivního Domu,o.p.s.). Jedná se o dlouhodobý interaktivní projekt, který obrací pozornost k bohatství a kvalitě, které se nachází ve všech našich vztazích jako naší "dobré medicíně". Dobrovolníci zde dostávají příležitost k zapojenít do základního tematického okruhu, který mohou pomáhat rozvíjet a který má zcela jasný terapeutický rozměr.
Smyslem indiánského hledání "Kořenů Života Země", je "obnovení našich vztahů lásky a úcty ke světu rostlin, zvířat, živlů a porozumění významu lidského bytí jako součásti života planety Země".

Kamínek Moudrosti může získat každý, kdo se podělí o :

1. Můj zážitek
Každý z nás je jedinečný a každý má své nezastupitelné místo v kruhu života. Všichni jsme přispěli něčím neopakovatelným a zároveň si odnášíme to, co jsme sami prožili. "Můj nejlepší zážitek bylo sázení stromu" (Karolína, 9 let)

2. Co mohu nabídnout
Zamysli se nad tím, v čem ty sám jsi dobrý, jaké jsou tvé dobré vlastnosti a schopnosti, o co se můžeš rozdělit, co nabídnout, jak se podílet na ochraně Země a dobrých vztahů. "Moje dobré vlastnosti:jsem kamarádská, umím pochopit a naslouchat, umím odpouštět." (Štěpánka, 11 let)

3. Poděkování
Na Zemi jsme proto, abychom se učili milovat a rozumět.Učíme se nacházet, chránit a oceňovat všechno dobré, učíme se být vděční. "Chci poděkovat všem lidem, co mi zachránili život"
(Veronika 14 let, patronka zasazeného "Stromu Života", psáno ústy po ochrnutí po pádu ze stromu).

seznam sborníků