Role dobrovolnických center, zahraniční zkušenosti, organizace a financování.

Motto: Úspěšná činnost neziskové nevládní organizace je založena na nadšení profesionálů a profesionalitě práce s dobrovolníky.

Dobrovolnictví ve světě
Dobrovolnictví není v lidské společnosti něčím novým, v každé kultuře a společnosti pomáhali ti, kteří na tom byli lépe, méně šťastným, kteří díky nemoci, chudobě či přírodní katastrofě pomoc potřebovali. Solidarita a vzájemná pomoc tvoří základ existence lidské společnosti i všech náboženství.
Novým jevem, který se nápadně projevil i v souvislosti s Mezinárodním rokem dobrovolníků 2001, jsou organizace a jednotlivci, kteří se dobrovolnictvím zabývají profesionálně. Zní to paradoxně, ale pro to, aby byla dobrovolná pomoc účinná, je potřeba její efektivní, profesionální organizování. Dobrovolnictví ve světě dosáhlo takového rozsahu, že se vytvořil nový obor - management dobrovolnictví.
V současném světě, díky vysokému stupni techniky globálně propojeném a zároveň plném obrovských kontrastů, představuje dobrovolnictví fenomén, překračující hranice států, náboženských i sociálních skupin a ukazující na možnost soužití, které je založené na vzájemné pomoci a solidaritě.

Dobrovolnictví zahrnuje nejen činnost na místní a národní úrovni, ale také mezistátní a mezinárodní programy. Dobrovolníci hrají nezanedbatelnou roli v humanitárních programech OSN, v technické spolupráci, obraně lidských práv, v procesu podpory demokracie. Rovněž kampaně na podporu zvyšování gramotnosti a ochrany životního prostředí by se bez pomoci dobrovolníků neobešly. Největší rozmach zaznamenalo organizované dobrovolnictví v posledních třiceti letech. Zejména v Americe se dobrovolníci angažovali nejen v církevních či jiných spolcích, jak tomu bylo od středověku v Evropě, ale tradice dobrovolnictví se zde rozšířila natolik, že velká část obyvatel Spojených států a Kanady cítí potřebu dělat něco pro druhé, i když nejsou napojeni na nějakou konkrétní organizaci.
Dobrovolnictví zde tvoří přirozenou součást života, a to nejen v organizacích sdružených okolo určitého typu činnosti - skautingu, charity nebo sportovních klubů, ale také ve formě pomoci občanské komunitě. Tyto aktivity organizují mimo jiné i nově zakládaná dobrovolnická centra, kterých od roku 1970 v USA vzniklo více než pět set.
Základním posláním dobrovolnických center je propagace a podpora dobrovolnictví, realizace vlastních dobrovolnických programů, organizování seminářů a workshopů a dalších typů vzdělávání pro neziskové organizace, ale i komerční firmy a vládní či regionální instituce. Centra se věnují otázkám dobrovolnického managementu, který obsahuje především metody vyhledávání, výběru, výcviku, supervize a hodnocení dobrovolníků. Jednotlivá centra se liší velikostí a počtem profesionálních pracovníků. Od těch nejmenších, kde je pouze jeden placený zaměstnanec, až po velká centra, která zaměstnávají více než dvě desítky osob a podobají se jakékoli jiné instituci. Mají vlastní fundraisingové oddělení, oddělení public relations, knihovny a dokumentační oddělení. Průzkumy ukazují, že dnes se v USA do dobrovolné činnosti zapojuje 20 % populace.

Evropská tradice dobrovolnictví se odvíjí od práce církevních charitativních organizací a rozmachu spolkových hnutí v době rozvoje průmyslové výroby. Tento tradiční model "zájmového" dobrovolnictví byl v poslední době obohacen o systém dobrovolnických center podobně jako v Americe, avšak mezi jednotlivými evropskými zeměmi existují velké rozdíly co do počtu i fungování těchto center.

V Německu získalo dobrovolnictví charakter nového sociálního hnutí či formování nové občanské společnosti. Dobrovolníci působí při integraci přistěhovalců, při budování mezinárodních vazeb na evropské i světové úrovni. Podporuje je síť jednoho sta dobrovolnických center a agentur po celém státě. Zvláštní pozornost je věnována mládeži. Ve výměně dobrovolníků je Německo snad nejaktivnější zemí vysílající i přijímající. Tradiční síť charit zůstává v Německu i nadále největším "zaměstnavatelem" dobrovolníků. Místní skupiny dobrovolníků napojené na církve a jejich zařízení, kterých je 3500, mají více než 80 tisíc členů.

Jiná je situace ve Francii, která je zemí s tradicí silné centralizované vlády. Zákon z roku 1791 uvádí, že "žádná organizace nemá dovoleno jednat jako prostředník mezi občany a státem". To vytvořilo státní monopol na vše, co se týkalo veřejného zájmu, s pouze minimálním prostorem pro veřejný sektor. Proto má dobrovolnictví ve Francii jinou pozici než v ostatních zemích. Nejčastěji se zde setkáme s dobrovolníky ve sportu, kultuře a rekreačních aktivitách. V těchto odvětvích pracuje až polovina všech dobrovolníků. Kolem 20 % dobrovolníků působí ve vzdělávání a výzkumu, např. v kampaních na podporu gramotnosti, rodičovských sdruženích ve školách a mentoringových programech (rozvíjejících samostatné a kritické myšlení). Pouze 13 % dobrovolníků pracuje v dobročinné péči zaměřené např. na seniory či bezdomovce. Na těchto poměrech se podílí profesionalizace sociálních služeb a klesající význam církve ve společnosti.

Mezi země s dlouhou tradicí dobrovolnictví patří Velká Británie. Zejména charitativní činnost a vzájemná pomoc lidí v odlehlých oblastech venkova patří k tradičnímu anglickému stylu života. Dokonce i vojenská služba v Británii byla vždy nepovinná, což odráží vysoké vědomí občanské odpovědnosti za svou zem. Impuls občanské solidarity z let druhé světové války zůstal nevyužit v době budování státní sociální péče. Až v sedmdesátých letech 20. století bylo založeno britské Dobrovolnické centrum. Konzervativní tradice ostrovanů klade důraz na soběstačnost občanů a komunit a ponechává ve státní péči jen ty oblasti, kde je to nutné. Vláda ale podporuje dobrovolnictví celou řadou svých iniciativ, přičemž velký důraz je kladen zejména na propagaci dobrovolnictví mezi mládeží. Kromě národních dobrovolnických center v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku existuje na vládní úrovni Active Community Unit, která koordinuje státní politiku dobrovolnictví. Vzájemná spolupráce nevládních organizací probíhá také přes internet, např. 16 tisíc organizací je napojeno na internetovou stránku TheSite, která slouží výměně informací a prezentuje nabídku dobrovolnických příležitostí.

Zemí s tradičně rozvinutým smyslem pro vzájemnou pomoc je Nizozemsko. I když v průběhu šedesátých let minulého století byl systém spolků, zejména církevních, nahrazen intervencí silného sociálního státu, již o deset let později začaly skupiny občanů, nespokojených s tradičními postupy státní péče, zakládat vlastní svépomocné programy. Vznikly nové druhy dobrovolnictví, jako je např. pomoc bezdomovcům prostřednictvím přátelského vztahu s dobrovolníkem či pomoc pro lidi infikované HIV. Vláda začala připravovat právní podmínky pro působení dobrovolníků v různých sférách a zároveň financovala vznik dobrovolnických center. Decentralizace vládní politiky vložila hlavní díl odpovědnosti za dobrovolnictví na místní úřady. To umožňuje lepší propojení potřeb komunit a zainteresování místních lidí. Tak se také vytvářejí, či spíše obnovují dříve přirozené vztahy na úrovni obce, města, ulice.

Sdružení HESTIA a dobrovolnictví
Občanské sdružení HESTIA bylo založeno s cílem realizovat aktivity vedoucích k vytváření pozitivních a funkčních mezilidských vztahů, a to jak v rámci rodiny, tak v širším kontextu občanské společnosti.
V souladu se svým posláním sdružení realizuje a podporuje výzkumné, výcvikové a vzdělávací programy, poradenství a terapii, supervize a stáže pro dobrovolníky i profesionály. Vydává účelové publikace, navazuje kontakty s iniciativami a institucemi s obdobnými cíli v ČR a v zahraničí, poskytuje stipendia a přispívá k propagaci a publicitě uvedených aktivit.
Sdružení realizuje svoje poslání a cíle mimo jiné založením a vedením svého organizačního článku s názvem "HESTIA - Národní dobrovolnické centrum" se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 12. Národní dobrovolnické centrum v souladu s výše uvedenými cíli realizuje, koordinuje a podporuje aktivity, projekty a programy zejména v oblasti sociální, sociálně zdravotní, kulturní, sportovní, ekologické, vzdělávací a výchovné a v oblasti práce s dětmi a mládeží.
Kromě programu Pět P - Big Brothers Big Sisters HESTIA realizuje a koordinuje v dalších regionech ČR programy: Dobrovolníci v nemocnicích a zařízeních sociální péče ČR, Nezaměstnaní jako dobrovolníci, Rozvoj občanských ctností - Gabriel a projekt Dobrovolníci z komerčních firem. Nově se účastní charitativního projektu Nadace ROS "Make a Connection", podporovaného firmou Nokia a také vysílá mladé lidi do zahraničí v rámci Evropské dobrovolné služby. Kromě toho HESTIA působí jako dobrovolnické centrum pro hl. m. Prahu - v databázi je okolo stovky organizací a ročně projde centrem (resp. se zapojí prostřednictvím internetu) několik stovek lidí, hledající uplatnění jako dobrovolník. Zkušenosti z Program rozvoje dobrovolnictví, realizovaného sdružením HESTIA v letech 1998 - 2002 a výsledky výzkumu "Dárcovství a dobrovolnictví v České republice", realizovaného NROS a Agnes ukazují, že rozvoj dobrovolnictví v České republice dosud není srovnatelný se zeměmi EU, ani s dalšími rozvinutými demokraciemi světa. Bariéry dobrovolnictví spatřujeme jednak v postojích veřejnosti a jednak v nedostatku profesionálních zkušeností a dovedností při práci s dobrovolníky v NNO.
Postoje občanů - potenciálních dobrovolníků se v posledních letech začíná postupně měnit směrem k větší míře prosociálního chování. Naším dobrovolnickým centrem (i partnerskými centry) prochází postupně více zájemců o dobrovolnictví. Setkáváme se stále častěji se situací, kdy pro dobrovolníky dlouho hledáme uplatnění. Dále máme vlastní zkušenost a dostáváme podobné ohlasy i z regionů, že dobrovolníci z NNO někdy odcházejí s pocity nedostatečného využití, nejasné komunikace a nepřesného vymezení jejich role v organizaci.
Z našich i zahraničních zkušeností vyplývá, že dobrovolnictví se stane platnou pomocí v organizaci, ve které je profesionálně řízeno. Z tohoto hlediska je pro organizaci důležité, aby ve svém organizačním členění stanovila funkci - koordinátora dobrovolníků.
Koordinátor dobrovolníků je obvykle členem managementu organizace, může jím být pověřen i stávající zaměstnanec na část úvazku. Koordinátora může vykonávat i dobrovolník či student, v tomto případě jeho činnost metodicky řídí někdo z profesionálních zaměstnanců organizace.
NNO postupně začínají doceňovat potřebu systematické práce s dobrovolníky. Svědčí o tom i zvýšený zájem o výcviky koordinátorů dobrovolníků. V minulých dvou letech jsme realizovali pro zájemce vždy po jednom výcviku (vždy pro cca 20 - 30 účastníků). V roce 2002 jsme do dubna realizovali již dva výcviky a máme seznam dalších zájemců o tuto problematiku, což byl také jeden z motivů k předložení projektu.
Nedostatek profesionality NNO v práci s dobrovolníky pociťujeme v současné době jako větší bariéru dalšího rozvoje dobrovolnictví, než vlastní propagaci dobrovolnictví na veřejnosti.

Spolupráce s regionálními dobrovolnickými centry
HESTIA v současné době realizuje svůj stěžejní projekt - Program rozvoje dobrovolnictví, který si klade za cíl nejen rozšiřovat do regionů dobrovolnické programy, ale zejména podporovat vznik a rozvoj regionálních dobrovolnických center. Tento proces probíhá zejména v posledních dvou letech, kdy na základě zkušeností s dobrovolnickými programy se neziskové organizace začínají profilovat jako regionální dobrovolnická centra, tzn. jako servisní organizace pro NNO.
V roce 2001 byla ustanovena Koalice dobrovolnických iniciativ v ČR. Jde o volné sdružení dobrovolnických center a dalších organizací, které spolupracují na dobrovolnických programech a projektech, které uvádíme níže. Členové Koalice se mohou vzájemně reprezentovat a propagovat svou činnost, pravidelně se scházejí na pracovních setkáních k jednotlivým projektům a programům a jejich spolupráce je podložena písemnou smlouvou. HESTIA koordinuje činnost Koalice, poskytuje konzultace a supervize a zprostředkovává informace a kontakty na mezinárodní úrovni.

Dobrovolnická centra sdružená v Koalici mají pět základních cílů své činnosti:

1. servis pro NNO - spolupráce s regionálními partnery, pro které centra vyhledávají a zprostředkovávají dobrovolníky a vedou databáze dobrovolníků i organizací;
2. vzdělávací a školící aktivity - semináře a výcviky dobrovolníků a koordinátorů dobrovolníků pro NNO, centra iniciují a vedou studentské práce;
3. vlastní dobrovolnické programy - řešící problémy komunity, na příklad preventivní programy pro děti a mládež, pro seniory a postižené, pro nezaměstnané apod.;
4. mezinárodní spolupráce - pro zvýšení statutu a profesionality dobrovolnictví je důležité propojení na mezinárodní dobrovolnické organizace;
5. PR dobrovolnictví - spolupráce s masmédii, obcemi, kraji, samosprávami i státními orgány s cílem rehabilitace a podpory dobrovolnictví v povědomí veřejnosti;

V současné době kromě HESTIA - Národního dobrovolnického centra působí dobrovolnická centra v regionech Brno, Česká Lípa, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Kroměříž, Olomouc, Plzeň a Ústí nad Labem. Připravuje se činnost center v Hradci Králové, Liberci a Ostravě. Adresy a popis činnosti najdete na internetu na adrese: www.hest.cz. Na příkladě regionálního dobrovolnického centra v Kroměříži je možno prakticky ukázat, jaké služby lze od dobrovolnických center očekávat. V posledních letech se v Kroměříži daří ojedinělá spolupráce neziskového sektoru - Dobrovolnického centra při sdružení Spektrum, státního sektoru reprezentovaného Úřadem práce v Kroměříži a sociálních služeb určených pro město a okres Kroměříž, zastoupených Okresním ústavem sociálních služeb.
Dobrovolnické centrum při sdružení Spektrum v rámci projektu Nezaměstnaní jako dobrovolníci (podporovaném MPSV ČR) ve spolupráci s Úřadem práce vyhledává mezi nezaměstnanými zájemce o dobrovolnictví, připraví je pro tuto činnost a nabídne je zařízením pro seniory jako dobrovolné pomocníky. Pokud se osvědčí, je možno zvažovat o jejich zařazení na veřejně prospěšné místo dotované Úřadem práce a pokud zařízení, kde pomáhají je s nimi spokojeno a uvolní se řádné pracovní místo, jsou mezi prvními, kterým je nabídnuto.

Financování dobrovolnických projektů
Dobrovolnické projekty a zejména činnost dobrovolnických center mají z hlediska finanční udržitelnosti řadu problémů, protože působí napříč jednotlivými obory či působnostmi resortů (podobně jako např. občanské poradny). Dále zde působí postoj, který zaznamenáváme u řady potenciálních donátorů, že "dobrovolnictví přece nic nestojí".
Financování dobrovolnických aktivit v dalším období souvisí také s úspěšnou činností regionálních dobrovolnických center, pokud přesvědčí svými výsledky nadace a další zdroje (nově zejména krajská zastupitelstva), že vklad do dobrovolnictví je vyvážen nejen jejich přínosem pro organizaci přepočítaným na peníze, ale i dalšími zisky, které na peníze převést nelze.
Na příklad ministerstvo zdravotnictví v roce 2002 poprvé vypsalo granty na podporu dobrovolnických programů v nemocnicích, a to díky kvalitně zpracované a několika pilotními projekty ověřené metodice dobrovolnictví v nemocnicích.
Postupně se daří prosazovat myšlenku dobrovolnictví i na Ministerstvu práce a sociálních věcí, které v letech 2001 a 2002 podpořilo projekty dobrovolnických center v Ústí nad Labem a Havlíčkově Brodě.

Závěr a souhrn
Metodika dobrovolnictví v NNO, kterou se dobrovolnická centra zabývají a příklady dobré praxe při její aplikaci budou argumentem pro další jednání, ať z hlediska legislativy, či podpory dobrovolnického managementu a činnosti NNO obecně.
Jako další cíl vidíme vznik servisních organizací, sídlících zejména v krajských, ale i v některých okresních městech, které poskytují služby pro NNO v oblastech jako je fundraising, tvorba projektů, management lidských zdrojů, a to jak profesionálů tak dobrovolníků, PR aktivity a další. Tyto organizace by mohly být zároveň partnerem krajské, event. státní správě v oblasti veřejných služeb, jejich standardů, plánování apod.

seznam sborníků