Jana Beranová
Vážení přátelé, dovolte mi představit v krátkosti téma mého příspěvku Dobrovolnictví ve zdravotní a sociální oblasti tak, jak ho v
Ústí nad Labem koordinujeme a prezentujeme my.
Naše Dobrovolnické centrum v šesti programech spolupracuje s neziskovými organizacemi podle jejich zaměření, dobrovolníky a
veřejností.
V prvních měsících roku 2000, jsme sbírali zkušenosti v programu Pro seniory, kde jsme si ověřili složitost jednání s velkými ústavními zařízeními - Domovy důchodců, Penziony pro důchodce. Propracovávali jsme metodiku výcviků dobrovolníků a jejich následné začlenění do chodu organizace. Tento ověřený model jsme chtěli použít i v nemocnicích. Vybrali jsme si Léčebnu dlouhodobě nemocných Ryjice (dále LDN) jako menší zařízení v porovnání s velkou ústeckou Masarykovou nemocnicí. Se začleněním dobrovolníků je nutné začínat nejprve na malých odděleních, vyzkoušet a nastavit model pro širší pojetí.
Vývoj našeho zavádění dobrovolnictví do LDN Ryjice se dá rozdělit do tří etap:
Druhá fáze:
Podepsali jsme první Smlouvu o spolupráci na zkušební období. Zapojili jsme první tři dobrovolnice. LDN měla dobré zkušenosti a
byla nastavena vpustit do organizace větší skupinu dobrovolníků.
Třetí fáze:
Dobrovolnické centrum uspořádalo v prostorách LDN první dvoudenní výcvik pro dobrovolníky. Někteří se v zápětí zapojili do
dobrovolnické činnosti. Výcvik byl pro zájemce o roli dobrovolníka důležitý, aby si ověřili, jak se splnily jejich představy a zda
jsou na tuto náročnou činnost vnitřně připraveni. Dobrovolnické centrum poté zajišťovalo supervize dobrovolníků a bylo v pravidelném
kontaktu s koordinátorkou na LDN.
Pro všechny tři fáze je společná hnací síla Dobrovolnického centra. Jeho koordinátorky na základě zkušeností z jiných programů postupně zasvěcovaly vedení LDN a lékařku MUDr. Petru Ptáčníkovou - koordinátorku dobrovolníků v LDN do fungování programu. Postupně společně zjišťovali souvislosti a objevují důležité prvky vedení dobrovolnického programu. Lékaři a zdravotní personál jsou hodně časově vytížení, a proto je začleňování dobrovolníků tak pomalý a dlouhodobý proces.
Na závěr chci zdůraznit, že je důležité informovat o těchto změnách ve zdravotnických zařízeních na setkáních jako jsou například tato. Začíná se tím zvyšovat prestiž všech, kteří se zapojováním dobrovolníků již začali. Zpětná pochvala a obdiv od kolegů - lékařů je důležitým motivačním prvkem pro jejich činnost a práci.
Momentálně jsme se spoluprací v LDN Ryjice velmi spokojeni a postupně koordinace dobrovolníků přechází na samotnou LDN. Naším budoucím cílem je zůstat pro LDN konzultantem a partnerem ve vyhledávání a proškolování dobrovolníků.
Zdravím účastníky konference i všechny čtenáře sborníku.