Je evropská politika nakloněna dobrovolnické práci?

Tato otázka má dva aspekty: existuje politický zájem? A jaké jsou politické nástroje, které můžeme použít, aby změnily politické zájmy v konkrétní hodnoty?

Myslím- li evropskou politiku, myslím tím Radu Evropy, Evropskou radu ministrů EU, Evropskou komisi, Evropský parlament a Evropské strany.

Rada Evropy má 44 členů a je největší evropskou institucí. Už v roce 1979 Rada schválila rezoluci ve prospěch dobrovolné činnosti. V roce 2001 je Rada doposud jedinou evropskou institucí, která iniciativně zdůraznila tento rok jako Mezinárodní rok dobrovolníků. Letos 21. ledna přijala Rada rezoluci, ve které sněm žádá výbor ministrů, aby apeloval na členské státy a ty vyhlásily Evropský den dobrovolníků, dále aby odhalily a vyloučily jakékoli překážky , které přímo či nepřímo brání lidem, aby se zúčastnili dobrovolných akcí, a aby snížily daňový tlak, který penalizuje dobrovolnou činnost, a dále aby přijali v souladu s národními tradicemi dynamickou politiku, která podporuje dobrovolnickou činnost, což znamená:

1. uznat demokratické, humanitární, společenské, vzdělávací a ekonomické hodnoty dobrovolnické činnosti
2. schválit roli, kterou hraje dobrovolná činnost zapojování občanů v demokratickém procesu
3. dát dobrovolným pracovníkům legální statut a adekvátní společenskou ochranu a zároveň respektovat jejich nezávislost a odstraňovat finanční překážky bránící dobrovolné činnosti
4. použít všechny prostředky a iniciativy k podpoře všech lidí a všech sektorů ve společnosti-tzn: politických vůdců, pracujících, nezaměstnaných, invalidů, seniorů, důchodců, utečenců, lidí, kteří se stěhují a také těch, kteří stojí na okraji společnosti, aby se zapojili do dobrovolnických akcí
5. pomáhat obzvláště vyčleněním finančních prostředků a jiných zdrojů k podpoře a rozvoji dobrovolnických iniciativ přínosných pro společnost a ujištěním, že jsou dané fondy vhodně užity a rozděleny.

Rada Evropy má důležitou morální roli, ale bohužel může tuto rezoluci zúčastěným státům pouze doporučit. Nemá legální možnost svá doporučení vnucovat, což zase naopak zeslabuje její pozici a politickou důležitost.

V Evropském unii s 15 státy a 12 dalšími kandidáty je proces rozhodování velmi komplikovaný vzhledem k počtu zainteresovaných institucí:Evropská komise, Rada ministrů, Evropský parlament, výbor regionů, sociální a ekonomický výbor atd.

Výbor ministrů používá dohod z Maastrichtu, Amsterodamu a Nice jako základ své práce.

V Amsterodamské dohodě je psáno, že důležitým momentem dobrovolnické činnosti je rozvoj společenské solidarity a že evropská dimenze musí být posílena organizací dobrovolníků a výměnou informací a zkušeností obzvláště mezi mladými a starými. Plnění tohoto článku ale nemůže být vynucováno.

Charta základních práv Evropské unie byla schválena v roce 2000 a nezahrnuje ani roli NGO ani dobrovolnickou práci.

Amsterodamská dohoda přisuzuje Evropskému parlamentu více kompetencí v evropském rozhodování. Před touto dohodou přijal Evropský parlament v roce 1983 rezoluci, která:

• konstatovala, že rozvoj infrastruktury by měl být v souladu s činností dobrovolných akcí
• pozvala Komisi, aby stále věnovala pozornost dobrovolnictví
• požádala o statut dobrovolnické práce , která hradí výdaje a pojištění dobrovolníků.

Litujeme však, že od roku 1983 žádné nové iniciativy nevznikly.V roce 1999 Evropské dobrovolnické centrum vydalo Manifest pro dobrovolnickou činnost a zaslalo ho ještě před volbami do Evropského parlamentu všem kandidátům do EP. Poté poslali Manifest všem zvoleným členům parlamentu, ale reakce byla velmi neuspokojivá.

Evropská komise hraje klíčovou roli v provádění EU programů. Vyjádřila zájem o dobrovolnické organizace a uznala ekonomickou, společenskou a politickou důležitost dobrovolnických činností v rozvoji soudržné a výlučně evropské společnosti založené na aktivním občanství.

Zájem Evropské komise může být přímo či nepřímo spatřován prostřednictvím specifických programů, které poskytovaly vydatnou pomoc při financování projektu.

Jaké mohou být naše závěry?

1. Na evropské úrovni je zájem o dobrovolnickou činnost poněkud limitován.Rada Evropy je nejlepší morální partner, ale má bohužel nejmenší kompetence.
2. Evropská rada ministrů a Evropský parlament by měly být neprodleně stimulovány, a jelikož tak musí být učiněno členskými státy, je na vládách států, aby motivovaly své politické představitele.
3. Evropská komise spolupracuje s dobrovolnickými organizacemi nepřímým způsobem v mnoha programech pro jednotlivé vlády. Bylo by vhodné, aby vznikl specifický program, který směřuje k podpoře a rozvoji dobrovolnické práce v Evropě.