Ivana Stará, Blanka Zaplatílková
Dobrovolníci v nemocnici jsou ve světě samozřejmou součástí zdravotnického systému. Stejně tak je dobrovolník obecně, díky své ochotě pomoci, aktivitě a kreativitě, vnímán jako významný prvek transformačního procesu společnosti.
Dobrovolnictví v nemocnicích, resp. myšlenka vnést do nemocnic více lidského kontaktu a zájmu, vyplnit dlouhý volný čas radostí a zábavou dětským i dospělým pacientům, není ani v naší republice nová. Nová je nyní možnost vytvořit dlouhodobý, dobře fungující systém dobrovolné pomoci tak, aby nenarušoval léčebný provoz v nemocnicích, zároveň vhodně doplňoval práci odborného personálu tam, kde je to možné a tím se stal postupně součástí komplexní léčebné péče.
Systematický a organizovaný dobrovolnický program jsme v motolské nemocnici začali budovat v roce 1999 na klinice dětské onkologie jako přirozenou součást koncepce psychosociální péče, kterou tvoří tři části:
Dobrovolník v nemocnici je spojnicí s vnějším zdravým světem, je kontaktním mostem pro člověka v obtížné životní situaci, který mu do nemocnice přináší kus normálního světa, na chvíli mu umožní něco z aktivit, o které je připraven a může ho zároveň připravovat na návrat do běžného života. Přináší pohodu, radost, změnu.
Zapojení tvůrčí pomoci dobrovolníků v nemocničním prostředí je v tomto smyslu důležitým podpůrným léčebným prvkem. Aby mohla být naplněna tato základní myšlenka, je důležité najít, vytvořit a vyzkoušet systém výběru, zařazení a využití pomoci dobrovolníků tak, aby naplňoval a konstruktivně spojoval potřeby nemocničního zařízení s možnostmi dobrovolníků.
Pro dlouhodobou a efektivní spolupráci s dobrovolníky je dobré, podle zkušeností našich i ze zahraničí, zajistit a dodržet určitá pravidla:
Koordinátor dobrovolníků zajišťuje:
Každý dobrovolník absolvuje vstupní jednodenní školení, které je zaměřené na základní provozní informace a komunikační dovednosti. Specializovanější proškolení si provádí personál na zvoleném oddělení podle aktuálních potřeb.
Každá skupina dobrovolníků, která absolvuje vstupní školení, tvoří zároveň skupinu supervizní, přičemž je možné si podle potřeby domluvit se supervizorem i konzultaci individuální. Supervize poskytuje dobrovolníkům možnost probrat pod odborným dohledem nové zkušenosti, případné obavy a potíže, je důležitým prostředkem podpory dobrovolníkovi v jeho aktivitě. Zároveň představuje nepostradatelnou zpětnou vazbu o činnosti dobrovolníků pro organizátory projektu. Supervizní setkání je otevřené i pro zájemce z řad personálu.
Činností, které může dobrovolník v nemocnici vykonávat, je celá řada a mohou být velmi rozmanité. V první řadě záleží na aktivitě a motivaci zdravotnického personálu, jaké možnosti dobrovolné pomoci budou chtít a budou schopni podporovat. Na dobrovolnickém centru pak záleží, jak bude schopné tuto poptávku uspokojit.
V zahraničí se např. řada dobrovolníků v nemocnicích uplatňuje jako informační služba v recepcích pro příchozí pacienty i pro návštěvníky nemocnice, jako doprovod pacienta na vyšetření na příslušné oddělení, v půjčovnách knih pro pacienty, pomáhají s jednoduchými administrativními úkony apod.
V našich podmínkách se nám v začátku nejvíc osvědčila dobrovolnická pomoc v odpoledních volných, při pravidelných zájmových programech v oblasti výtvarných prací, hudby, práce na počítači, výuce cizích jazyků, fotografování, zajišťování a organizaci zábavných programů za účasti různých osobností - zpěváků, hudebníků, malířů, cestovatelů aj.
Na odděleních pro dospělé jsme většinou začínali s pravidelnou individuální docházkou za dlouhodobě hospitalizovanými pacienty, postupně se rozvíjí i dobrovolnická pomoc na více specializovaných pracovištích.
Dobrovolná pomoc je všeobecně vítána a většinou i nutná při organizování jednorázových větších akcí kulturního nebo motivačního charakteru pro pacienty nebo při různých jiných příležitostech. KID,o.p.s. je realizátorem komunikačních a motivačních programů, ke kterým patří např. Interaktivní prázdniny, které využívají možností internetového spojení ke kontaktu se zajímavými místy a osobnostmi v zahraničí. Vrcholem projektu byla zatím cesta Internetového automobilu kolem světa uskutečněná v letech 1999 - 2000. Členem posádky a speciálním zpravodajem byl vždy zástupce motolských dětí, vyléčený pacient z dětské onkologie.
Indiánské prázdniny jsou dalším zábavným i terapeutickým programem s indiánským ohněm, Kruhem Života a Bílým Týpí přímo v areálu nemocnice. Letos v červnu probíhá již třetí ročník tohoto měsíčního programu, ve kterém se dětští i dospělí pacienti, rodiče i zdravotnický personál stávají členy Kmene Motolů.
Všechny akce a programy jsou podrobněji zachyceny v internetovém časopise Lifebook, časopisu věnovanému dětem, které při návštěvě Zeměkoule onemocněly a jehož posláním je být poslem vzájemné podpory, povzbuzení a naděje, komunikačním mostem mezi "zdravým a nemocným světem".