Dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, milí dobrovolníci,

dovolte mi, abych vás jménem Národního dobrovolnického centra Hestia co nejsrdečněji přivítala na konferenci, kterou jsme věnovali obnově občanských ctností, za které dobrovolnictví a dárcovství rozhodně považujeme.

Úvodem bych chtěla velmi poděkovat všem, kteří se s námi na přípravě konference podíleli, a zároveň bych chtěla vyjádřit svoje osobní potěšení z toho, jak splavně a bez nervozity naše spolupráce probíhala.

Konference, jak víte, má bohatý odborný program, který bude probíhat v pěti sekcích na pěti různých místech, má také bohatý kulturní doprovodný program a tak si opravdu vážím toho, že se podařilo vytvořit skvělý a dobře kooperující tým. Všem děkuji.

Díky podpoře Velvyslanectví nizozemského království a Open Society Institutu z New Yorku se naší konference mohou účastnit kromě kolegů z Německé spolkové republiky, Velké Británie a Spojených států amerických také zástupci z dvanácti zemí střední a východní Evropy. Nepochybuji o tom, že se zde uskuteční zajímavá a inspirativní setkání, které nebudou ohraničena pouze zdejší konferencí, ale budou pokračovat i v budoucnu.

Rok 2001 vyhlásilo OSN jako Mezinárodní rok dobrovolníků a otevřela jej v lednu 2001 velká konference v Amsterodamu s názvem "Dobrovolníci - kapitál tisíciletí", které se zúčastnilo přes 1500 delegátů z více jak 200 zemí, včetně zástupců OSN, Červeného kříže a půlměsíce, řady církevních a neziskových organizací, dobrovolníků i představitelů vlád zúčastněných zemí. Konferenci připravila IAVE - International Association for Volunteer Effort - Mezinárodní asociace pro dobrovolnické úsilí, je jedinou mezinárodní organizací, založenou na individuálním či organizačním členství a je celosvětově zaměřena na podporu a propagaci dobrovolnictví. Mám tu čest být členkou výkonného výboru, který sdružuje zástupce z 23 zemí.

Průběh konference potvrdil, že dobrovolnictví se stalo důležitým celosvětovým tématem a to jak přítomností významných osobností z politického a kulturního světa, včetně holandské královny Beatrix, tak velkým zájmem medií, která denně o konferenci referovala. Konference umožnila účastníkům, aby se navzájem setkali, vyměnili si nápady a zkušenosti a zároveň rozšířili svoje vědomosti o tom, jak je třeba rozvíjet a podporovat dobrovolnictví jako globální sociální hnutí.

Témata prezentovaná v Amsterodamu kromě tradičních oblastí jako jsou profesionalizace dobrovolnictví a role dobrovolníků v sociální obnově a změně ve společnosti, vyzdvihla i potřebu větší komunikace mezi neziskovým sektorem, který převážně využívá dobrovolníky , a představiteli státní správy a samosprávy.

Konference potvrdila existenci obrovských rozdílů v přístupu jednotlivých vlád k významu a roli dobrovolnictví jako občanské angažovanosti i jako zdroji ekonomické síly.

Existují vlády, které dobrovolnictví vysoce oceňují a dobrovolnické organizace nemají problémy získávat státní finanční podporu pro svoje aktivity jako například ve Velké Británii či Holandsku, ale v některých zemích zůstávají představitelé vlád pouze u proklamací, bez konkrétních dalších kroků, které by rozvoj dobrovolnictví a infrastrukturu dobrovolnických organizací podporovaly. Někdy je dokonce vnímána občanská angažovanost a s ní spojené dobrovolnictví spíše nepřátelsky a to především v těch, ve kterých existují totalitní formy vládnutí či které k tomuto modelu tendují.

V této souvislosti považuji za velmi významné, že nad naší konferencí převzal záštitu pan prezident Václav Havel, a že se jí osobně zúčastňují významní představitelé našeho politického a kulturního života. Spatřuji v tom určitý pozitivní signál do budoucna, neboť se v neziskovém sektoru vyskytuji od roku 1991 a pamatuji si i velmi negativní postoje k dobrovolnictví a občanské společnosti vůbec. Chtěla bych proto všem poděkovat a doufám, že pro ně naše konference bude příležitostí získat více informací i osobních postřehů k tématu dobrovolnictví.

Samozřejmě se v této souvislosti objevují otázky které jsou vždy na podobných konferencích široce diskutovány jako např.: Jestliže dobrovolnictví požaduje státní podporu, kde je hranice mezi podporou a zasahováním do činnosti dobrovolnických organizací? Jak je možné rozvíjet dobrovolnictví v zemi, kde k němu má vláda skeptický nebo přímo negativní postoj? Jak mohou vlády nově vzniklých demokracií ovlivňovat rozvoj dobrovolnického sektoru? Za jakých podmínek bychom si přáli, aby bylo dobrovolnictví součástí politiky vlády? Jaké zákony je třeba k optimálnímu zapojení dobrovolníků? Předpokládám, že ke všem těmto otázkám budeme mít možnost diskutovat a že se nám podaří získat informace o tom, jak vypadá pozice dobrovolnictví v různých zemích. Zároveň bychom se měli pokusit společně hledat optimální model vztahu stát versus dobrovolnictví.

Vláda České republiky přijala začátkem tohoto roku usnesení o zajištění Mezinárodního roku dobrovolníků a vytvořila Národní koordinační výbor, jehož čestným předsedou je předseda vlády Miloš Zeman a výkonným předsedou místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Členové výboru jsou jak zástupci jednotlivých ministerstev, tak také reprezentanti neziskových organizací, které se dobrovolnictví věnují a jako jeho členka mohu říci, že výbor není pouze formální, ale že v jednotlivých sekcích intenzivně pracuje jak na legislativních otázkách spojených s dobrovolnictvím, tak především na propagaci a podpoře dobrovolnictví u nás. Česká vláda patří také k několika málo vládám ve světě, které ze státního rozpočtu vyčlenily finanční prostředky na akce, pořádané k mezinárodnímu roku dobrovolníků, za což jí patří naše poděkování.

Doufáme, že jak tato konference, tak i všechny další akce k Mezinárodnímu roku dobrovolníků, kterých je na celém území České republiky probíhá velké množství, přispějí k rehabilitaci dobrovolné činnosti, která, jak všichni víme, byla v minulosti silně devalvována různými nepovinně povinnými brigádami.

Z hlediska budování občanské společnosti je dobré si připomenout, že role dobrovolníků není pouze v tom, že spolupracují na zlepšení životních podmínek komunity, ale jsou velmi často také iniciátoři významných společenských změn a reforem. Jsou to často dobrovolníci, kteří otevírají nová témata a upozorňují na potřebu řešení určitých problémů ve společnosti, které byly dlouho přehlíženy nebo nebyla politická vůle se jimi zabývat ať již jsou to témata spojená s postavením žen či minorit nebo témata ekologická, kde dobrovolníci bývají často nejviditelnější.

Současná společnost je charakterizována rychlými změnami reality a otázkou pak zůstává, jak jsou dobrovolníci a dobrovolnické organizace schopny reagovat na tyto změny a potřeby společnosti a kde jsou hranice, za kterými již musí být dobrovolná iniciativa nahrazena plně profesionální prací, ale také jak budovat optimální vztahy mezi dobrovolníky a placenými zaměstnanci.
S tím jsou spojeny i otázky vzdělávání v dobrovolnickém managementu, ale také standardy, které by měla dobrovolnická organizace splňovat z hlediska výběru, výcviku, supervize a ocenění dobrovolníků tak, aby jejich ochota pomáhat byla optimálně využita a aby se jim dostalo potřebného ocenění, které je často jedním z důležitých motivů jejich činnosti. To všechno a mnoho dalších témat bude v příštích dnech náplní pěti sekcích.

V lednu byla na amsterodamské konferenci vytvořena a schválena Všeobecné deklarace dobrovolnictví, na které IAVE začalo pracovat již v roce 1990.

Text deklarace jsme pro vás přeložili a doufám, že k němu v průběhu naší konference budeme diskutovat. Deklarace se mimo jiné obrací na OSN, aby bylo následující desetiletí vyhlášeno jako " Dekáda dobrovolníků a občanské společnosti".

Valné shromážděné OSN bude o deklaraci jednat závěrem roku a předpokládá se, že bude přijata a tak kroměřížský Klub UNESCO bude mít příležitost po završení Dekády lidských práv, jejíž desáté konference se právě účastníme, navázat další dekádou, tentokrát věnovanou dobrovolnictví.

Vzhledem ke skvělé spolupráci, o které jsem se na začátku zmínila mohu slíbit, že Hestia Národní dobrovolnické centrum bude s kroměřížskými partnery velmi rádo spolupracovat i v budoucnu.

Doufám, že se nám postupně podaří rehabilitovat dobrovolnictví v naší zemi a že se nám podaří ukázat dobrovolnictví takové, jaké doopravdy je, bez předsudků a negativních nánosů z minulosti.

Chtěli bychom představit veřejnosti dobrovolníky jako aktivní a pracovité lidi, kteří mají nejen dobrou vůli ale také pozitivní vztah ke světu a za to jsou mimo jiné odměňováni tím, že se dožívají vyššího věku, jak ukazují poslední výzkumy.

Dobrovolníkům patří dík mimo jiné také proto, že pomáhají vytvářet lepší obraz o světě, ve kterém žijeme a proto všechny dobrovolníky srdečně zdravím. Nám všem přeji slunné dny v Kroměříži a mnoho inspirativních setkání.