Jaroslav Kopřiva
Česká katolická charita
Dovolte mi, abych přednesl svůj krátký příspěvek na téma této konference "Dobrovolnictví a dárcovství - obnova občanských ctností".
Dobročinnost má své kořeny v křesťanství a kdo jiný než křesťané by měli nezištně pomáhat bližnímu svému. Pomoc v nouzi tvoří samu podstatu víry, neboť víra bez skutků je mrtvá.
Počátky charitativní pomoci jsou staré jako církev sama a proto dobrovolnictví , ale i dárcovství patří k Charitě, která je součástí
církve, tak nějak samo sebou. Činnost ČKCH byla postavena především na aktivitě dobrovolníků, vzpomenu spolky Ludmila, které byly v
I. republice založeny za účelem provádění křesťanské dobročinnosti - podpora chudých, starých, sirotků atd.
I po roce 89 byla činnost ČKCH postavena především na dobrovolnících. Hlavními ohnisky aktivity v regionech byly tzv. Výbory
křesťanské pomoci, které prošly zkušeností s pomocí Arménii už v roce 1988 (zemětřesení).
Postupně se ČKCH profesionalizovala - v současné době provozuje okolo 200 zařízení, které poskytují zejména sociální služby -
ale nadále se opírá i o práci dobrovolníků-jednotlivců (v ČKCH cca 4 tisíce) a o práci dobrovolných farních charit (okolo 100).
Našich dobrovolných spolupracovníků si velice vážíme a snažíme se je různými formami a metodami motivovat, vzdělávat, ale i
oceňovat.
Sdružení ČKCH, které vzniklo koncem roku 1999 sdružuje 8 diecézních-arcidiecézních charit a Domovy duchovních a řeholnic, patří
mezi největší nestátní neziskové humanitární organizace, která působí v oblasti: zdravotní péče, v sociálních službách, humanitární
pomoci doma a v zahraničí a pomáhá migrantům a uprchlíkům.
Obnovu občanských ctností vidím jako návrat k evropské tradici - návrat ke křesťanské morálce. Nemyslet jen na sebe na své pohodlí a výhody, obětovat něco "svého" pro toho druhého - tedy pro bližního svého. Oželet něco v prospěch toho potřebného-potřebnějšího, než jsem sám. Víme všichni dobře, že dárci, na které je spolehnutí při každé sbírce, jsou ti dárci drobní, ale vytrvalí. Snad je to tím, že ještě dohlédnou k tomu co je nouze a potřebnost.
Neméně důležité je také doprovázení, vciťování se (empatie) a naslouchání tomu druhému - jeho trápení, životním krizím a tragédiím, ale i úspěchům a radostem - prostě ho nenech samotného a na pospas sobě samému, jeho výčitkám, zpytování, pochybnostem a strádání.
Pokud jde o občanskou ctnost DÁRCOVSTVÍ myslím se, že je na lepší úrovni než si mnozí připouští. Malá statistika za letošní rok: my jsme v Tříkrálové sbírce vybraly skoro 32 mil., ve sbírce "Pomozte dětem" se vybralo přes 10 mil., Liga proti rakovině vybrala prý 17 mil., atd.
Pokud jde o občanskou ctnost DOBROVOLNICTVÍ je situace složitější. Porevoluční nadšení lidí, ochota a elán pomáhat potřebným se pomalu vytrácí - ti co zvedli pochodeň po roce 1989 byli především senioři, kteří dnes již nemohou pokračovat dál ze zdravotních důvodů - a udržet činnost dobrovolníků ve stejném objemu a kvalitě vyžaduje stále větší a větší úsilí.
Příklady:
MěCH Plzeň - systematicky pracuje s týmem dobrovolníků, který je sestaven podle typů služeb, které charita provozuje - tým řídí
koordinátorka, která průběžně tým d. doplňuje, řídí a organizuje pro ně vzdělávání - dobrovolníků má v kartotéce 78 (mají příkazní
smlouvu na půl roku). Tým se skládá především ze studentů, absolventů škol a starších nezaměstnaných lidí. Dobrovolníci pracují v
projektech: Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba, Osobní asistence pro ZTP, Farní šatník pro lidi v nouzi a humanitární
pomoc, anonymní dopisovatelé v projektu Pomoc vězňům, při organizaci charitních akcí atd. (To se dá zobecnit na celé Sdružení). pro
nezaměstnané absolventy škol je dobrovolnictví v MěCH po dohodě s příslušným ÚP potvrzován jako odborná praxe. Tým dobrovolníků
svolává koordinátorka pravidelně na porady a minimálně 2x ročně pro ně pořádá koncert + drobné dárky a výlet - jako výraz poděkování
za jejich trvalou nezištnou pomoc.
Hospic sv. Anežky České - Červený Kostelec - 1. hospic u nás. Zde dlouhodobě systematicky pracuje 92 dobrovolníků, kteří především doprovázejí pacienty-klienty hospice. Tato výjimečná situace je dána silou farnosti a typem služby-projektu. Projekt hospice přímo počítá s aktivní účastí dobrovolníků.
Diecézní charita Brno - DCH Brno spolupracuje s 500 dobrovolníky v 53 zařízeních, poskytujících především sociální a zdravotní služby. V letošním roce uvádějí v život projekt "Dobrovolnická centra na území jižní Moravy", která budou řídit činnost dobrovolníků v DCH Brno (DCH Brno-oblasti-farnosti). Cílem je obnovit dobrovolnické aktivity v takové míře, v jaké existovaly za I. republiky. (Informační databáze, pilotní projekty, metodika DC, vzdělávání a řízení DC atd.) I sekretariát SČKCH inspiroval Mezinárodní rok dobrovolníků k založení Odborného kolegia pro dobrovolnickou činnost. Jde o odborný a poradní orgán, který si na 1. zasedání 25. 4. určil hlavní úkoly-cíle, které jsou ve shodě s cíli, který si stanovil Národní koordinační výbor pro Mezinárodní rok dobrovolníků.
JAK DÁL?
Uvítal jsem a ztotožňuji se s hlavními cíli "Výboru", jehož jsem také členem a domnívám se, že pro rozvoj dobrovolnictví i dárcovství, pokud chceme jít dál a tuto oblast občanských ctností rozvíjet potřebujeme hlavně:
psychologické a hmotné podmínky a legislativní úpravu pojmu dobrovolnictví, dárcovství, obecné prospěšnosti atd.
U psychologických to asi půjde pomaleji (i když vkládám velké naděje do vstupu do EU, kde je to "normální"), jde především o popularizaci dobrovolnictví v občanské společnosti - posílení společenské prestiže dobrovolníků - uváděním dobrých příkladů atd. Zde by měly hrát významnou úlohu média, což se zatím neděje. Jde o posilování pozitivních vzorů, zejména u mladé generace.
U hmotných podmínek, jak všichni víme, jde především o daňové úlevy a zvýhodňování dárců a dobrovolníků, či jejich zaměstnavatelů a o pojistné mechanismy.
To je ale možné pouze na základě legislativního vymezení všech pojmů, které souvisejí s občanskými ctnostmi, kterými je věnována tato mezinárodní konference.
Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám úspěšné jednání a ve výsledku dobrý pocit, že jsme udělali vše v prospěch dobrovolníků i dárců a tím i pro naši, tak stále citovanou "Občanskou společnost".