Vážené dámy,
vážení pánové,

dovolte, abych se přihlásila k Vaší konferenci za Radu vlády pro nestátní neziskové organizace, za jejího předsedu - ministra Březinu, za sebe i za své kolegyně a kolegy.

Rada pro nestátní neziskové organizace je poradním orgánem vlády v oblasti nadací, nadačních fondů, občanských sdružení, obecně prospěšných společností a účelových zařízení církví. V současné době lze její hlavní pracovní náplň rozdělit na čtyři oblasti:

• Dokončuje několikaletý proces rozdělování Nadačního investičního fondu ve prospěch českých nadací.
• Zpracovává analýzy a návrhy systémových postupů při poskytování státních dotací na projekty nestátních neziskových organizací, na jejichž základě se jí podařilo do jisté míry meziresortně sjednotit terminologii a pravidla v této oblasti.
• V gesci Rady je dokončována příprava novely zákona o nadacích a nadačních fondech.
• Z iniciativy Rady uložila vláda ministru financí, aby zřídil veřejný informační systém o nestátních neziskových organizacích. První verze má být na internetu při systému CEDR zpřístupněna v polovině letošního roku.

Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2001 Mezinárodním rokem dobrovolníků. V málokteré zemi, která se k tomuto programu OSN připojila, je rozvoj dobrovolnictví -a neziskového sektoru vůbec - tak dynamický jako v ČR. Po roce 1989 došlo u nás k obrovské aktivizaci občanské společnosti, jejímž výsledkem je mimo jiné vznik více než 70 tisíc organizací.

Problematika dobrovolníků a dobrovolnické služby je s prací Rady úzce spojena, protože jejich práce je jedním z charakteristických znaků nestátních neziskových organizací. Dobrovolníci u nás pracují s dětmi a mládeží, dobrovolnou službu lidé konají ve zdravotnictví, v sociálních službách i prostřednictvím různých charitativních činností. Bez činnosti dobrovolníků se již neobejdou kulturní aktivity ani oblast ochrany životního prostředí. Dobrovolníky jsou lidé různých věkových kategorií i různých profesí. Dobrovolnou službu vykonává mládež, tj. zejména středoškoláci i vysokoškoláci, ale i ti, kdo po škole dosud nenalezli práci. Jako dobrovolníci pracují lidé v produktivním věku vedle svého zaměstnání, z tohoto hlediska působí jako dobrovolník i mnohý z nás. Do dobrovolné služby se zapojují i lidé ve starobním nebo invalidním důchodu.

Dobrovolná služba a dobrovolnictví u nás dosud nemají oporu v právních předpisech - tyto pojmy nejsou normativním způsobem vymezeny. Proto je zatím nelze institucionalizovat. Řada problémů je spojena se zajištěním daňových a pojistných mechanizmů i s vymezením organizačních podmínek. Dnes např. ještě není možné využít institutu dobrovolnictví jako prostředku k aktivizaci nezaměstnané mládeže či jako specifické možnosti získat určitou kvalifikaci. Při hledání právního vymezení je třeba mít na paměti i to, že by dobrovolníci mohli být zneužiti jako bezkonkurenčně levná pracovní síla. Problémy s vysíláním dobrovolníků do zahraničí jsou podobné jako s vysíláním našich občanů do různých mezinárodních misí.

Mezinárodní rok dobrovolníků hodlá vláda ČR využít ke sjednocení právních úprav, které by umožnily rozvinout dobrovolnictví jako regulérní a uznávanou činnost. První materiál "Posouzení možností institucionálního zabezpečení dobrovolné služby" bude vláda projednávat 20. června. Podle množství a dikce připomínek k materiálu z jednotlivých resortů je zřejmé, jak je právní úprava potřebná. Právě proto věřím, že základní legislativní úpravy na podporu a ochranu dobrovolníků se podaří přijmout co nejdříve.