Teze k referátu v Kroměříži

Stručně chci uvést poslední události, které mají vztah k legislativní úpravě dobrovolné služby a postavení dobrovolníků, a to ve vývojové řadě. Jde vlastně o tři nezávislé linie událostí, z nichž dvě byly teprve v poslední době spojeny pod jedním gestorem. Tato trojkolejnost mě přesvědčuje v názor, že dozrál čas…

První linie běhu událostí souvisí s Mezinárodním rokem dobrovolníků 2001. Po dlouhých bezvýsledných jednáních s různými partnery v roce 2000 navrhlo Ministerstvo zahraničních věcí vládě, aby určila ona sama garanta. K mé osobní lítosti to nemohla být z personálních důvodů a s ohledem na výběrové řízení k NIF Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, i když jednání po dobu několika měsíců tímto směrem šla.

Vláda svým usnesením č. 82 ze dne 22. ledna 2001 rozhodla, že garantem bude Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jmenovala čestné předsednictvo, předsedou je Zeman. Místopředsedou je Špidla a tomu uložila tuto mezinárodní akci zajistit. Špidla jmenoval výkonný Národní koordinační výbor - několik z nás je jeho členem. V rámci tohoto poradního orgánu vznikla také legislativní skupina, která se má zabývat formulací doporučení stran možné právní úpravy.

Druhá linie aktivit státní správy směřující k zákonné úpravě dobrovolnictví začala tím, že vláda o měsíc dříve než rozhodla o garantu Mezinárodního roku dobrovolníků svým usnesením č. 1299 ze dne 18. prosince 2001 (plán nelegislativních úkolů vlády) uložila předsedovi Legislativní rady, aby do konce května 2001 předložil "Posouzení možností institucionálního zabezpečení dobrovolného služby". Domnívám se, že základním důvodem tohoto úkolu nebyl ani tak Mezinárodní rok dobrovolníků, jako obtížně řešitelné potíže programu REACT - Vytváření týmů rychlé expertní pomoci a spolupráce v rámci OBSE, který garantuje Ministerstvo zahraničních věcí. Jde o nevojenské mise mezinárodních organizací jako je OBSE, OSN, KFOR, SFOR (NATO). Obsahem programu z české strany je zabezpečení vysílání nevojenských dobrovolníků do zahraničí, včetně jejích nabídkové evidence.

Dne 20. června bude vládě tento návrh místopředsedou Rychetským přeložen, a to spolu s materiálem Rady vlády pro nestátní neziskové organizace "Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči NNO v roce 2002 a Rozbor financování NNO v roce 2000". O materiálu Rychetského se ještě podrobněji zmíním.

Třetí linií aktivit státní správy, jejímž výsledkem má být právní úprava dobrovolné služby mládeže, je aktivita Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která je nejstaršího data, protože započala již v prvním pololetí roku 2000. V loňském roce zpracovalo MŠMT návrh věcného záměru zákona o mládeži, který byl poskytnut do vnějšího připomínkového řízení v lednu a únoru roku 2001. Obsahuje část, kde se pod názvem "Dobrovolná služba" vymezuje veřejně prospěšná činnost, kterou vykonávají dobrovolníci ve věku od 18 - do 26 let.

Jak to dopadlo ve vládě?????

Na závěr se chci vrátit k návrhu místopředsedy Rychetského, který bude vláda projednávat 20. června 2001. Zpracovatel došel k závěru, že:

1. v platném právním řádu chybí vymezení pojmu "dobrovolná služba" a "dobrovolník"
2. v současné době absence těchto pojmů zapříčiňuje, že není možné podporovat finančně rozvoj dobrovolnictví ani vytvořit podmínky jeho činnosti
3. není centrální přehled o NNO, způsobilých připravit a vysílat dobrovolníky k výkonu dobrovolné služby
4. není žádný přehled o lidech, o občanech ČR, kteří v tuzemsku nebo v zahraničí dobrovolnou službu reálně vykonávají
5. jsou názorové rozdíly a nesjednocená stanoviska o tom, kdy a komu by stát mohl být plátcem nemocenského a důchodového pojištění či zda vůbec takové případy existují

Z uvedených důvodů zpracovatel navrhuje:

1. vypracovat zákon o dobrovolné službě, který vymezí pro potřeby státní politiky pojmy "dobrovolná služba a "dobrovolník" a stanoví rámcově formy a podmínky státní podpory rozvoje dobrovolnictví
2. k návrhu tohoto zákona by měly bát připojeny návrhy novel příslušných zákonů, které přinesou podmínky, při jejichž splnění bude stát plátcem pojistného veřejného zdravotního pojištění
3. v návaznosti na tento zákon zavést na úrovni věcně příslušných ministerstev systém registrace a veřejně přístupné evidence dobrovolníků a organizací, které jsou schopny je připravovat a vysílat - možná akreditace
4. pokusit se zvážit možnosti, jak legislativně zaangažovat i kraje, aby i ony podporovaly dobrovolnou službu za stejných podmínek.

To vše se uložilo Špidlovi do 31. 8 2001. což není možné. O tomto návrhu vláda teprve rozhodne. Pokud jej schválil, spojí se příprava zákon o dobrovolné službě a zajištění Mezinárodního roku dobrovolníků pod jedním gestorem, kterým je místopředseda vlády Špidla. Jsem toho názoru, že právní úprava je bezpochyby potřebná, ale existují i jiné možnosti než samostatný zákon.

Současně se domnívám, že ale není řešením oborově upravovat dobrovolnou službu tak, jak to dělá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Myslím si, že by šlo zapracovat obecně oba pojmy např. do zákoníku práce a podpůrně do občanského zákoníku a doprovodně do dalších předpisů, které se zabývají problematikou nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění. Do jisté míry by šlo použít i určité principy civilní služby tak, jak je v zákoně o civilní službě, jejíž novela je právě projednávaná.

S vymezením pojmů " dobrovolník" a "dobrovolná služba" znova vystupuje na povrch problém, který Rada vlády pro nestátní neziskové organizace pokoušela již bezúspěšně řešit v roce 1999. Jde o právní, nebo alespoň politické vymezení termínu "veřejně prospěšná činnost", se kterou všechny návrhy operují a přitom to nemá žádnou oporu ve výkonu státní správy, natož legislativní. Bez alespoň rámcového vymezení tohoto pojmu bude těžké k právní definici pojmu "dobrovolná služba" dospět.