Helena Dluhošová
konference, která právě začíná, doplňuje dekádu kroměřížských akcí každoročně citlivě reagujících na aktuální témata současného dění. Letošní konference se zabývá dobrovolnictvím a dárcovstvím, tedy tématy, jejichž závažnost vedla Organizaci spojených národů k vyhlášení Mezinárodního roku dobrovolníků.
Vaše konference je v určitém smyslu výzvou, abychom pojmům dárcovství a dobrovolnictví dali nový obsah a abychom oživili i pojmy v předchozích desetiletích opomíjené a mnohdy diskreditované, jako je dobročinnost či lidumilnost.
Lze vůbec dnes považovat dobrovolnictví či dárcovství za občanské ctnosti? Podle mého je člověk bytostně disponován k tomu, aby nebyl lhostejný ke svému okolí, ke společnosti. Je subjektem svědomí, mravního řádu, lásky k bližnímu. Člověk je tvor, jenž se chce sdružovat a začasto cítí potřebu pomáhat druhému, sloužit věcem veřejným, věcem dobrým, věcem, z nichž nemusí mít okamžitý zisk, ale které mu přinášejí uspokojení, protože ví, že cosi udělal pro druhé nebo pro budoucí generace. Zdá se mi, že čím otevřenější je prostor pro občanskou společnost a čím ona je rozvinutější, tím víc aktivizuje tento dobrý potenciál, který dříme ve společnosti a v každém člověku.
Občanská společnost je tedy nástrojem k tomu, aby se člověk stával sám sebou.
Paradoxně platí, že nejvíce ublížíme sami sobě, když se budeme starat jen sami o sebe. Nesmí nám být jedno, co se děje kolem nás. Musíme si vážit lidské pospolitosti, solidarity a společné tvůrčí vůle jakožto hodnot nesporně vyšších, než jsou čisté zisky. Není tomu tak, že zákon nabídky a poptávky vysvětluje kompletně svět: vždyť nevysvětlí ani tak samozřejmé věci, jako je pomoc bližnímu v nouzi nebo ochotu zříci se něčeho ze svých výhod ve prospěch celého společenství.
Každý z nás žije samozřejmě ve svém vlastním světě, trochu odlišném od světa druhých. Pokusme se však vidět i za hranice svých malých světů, vidět dál, v čase i prostoru. Pro začátek stačí málo: například podpořit všechny organizace, které pomáhají trpícím lidem zde i za hranicemi našeho státu.
Ostatně, pomáháte tím nejen konkrétním bližním, ale pomáháte zároveň, byť možná nenápadně a bez velké publicity, zlepšovat mravní klima v naší zemi, pěstovat lidskou solidaritu, posilovat vzájemnou důvěru, to znamená podporovat cosi, čeho je nám velice zapotřebí.
Přeji Vám, abyste pojmům dárcovství a dobrovolnictví dali nový obsah. Přeji vaší konferenci úspěch. p>