Úloha mládeže v procesu integrace ČR do EU

1. Vstup ČR do EU z pohledu mládeže, připomenutí základních dat
2. Mládež jako objekt, který je seznamován s EU a připravován na život v ní.
3. Mládež jako subjekt, který se sám připravuje na život v EU
   • dnešní středoškolská mládež bude v referendu rozhodovat
   • dnešní středoškolská mládež bude v EU žít a ponese důsledky našeho rozhodování, které probíhá dnes.

1. Vstup ČR do EU z pohledu mládeže, připomenutí základních dat

Míra podpory integračnímu procesu a zapojení ČR do struktur EU je závislá na míře poznání a pochopení všeho, co Evropskou unii vytváří. To platí pro každého a pro mládež zvlášť, protože také její úloha je zvláštní. Zvláštní tím, že se rozhoduje o její budoucnosti a rozhoduje se relativně rychle. I když existuje mnoho aktivit individuálních i společných, kterými se mládež do procesu integrace zapojuje a my zde o nich zřejmě především budeme hovořit, domnívám se, že míra našeho poznání a připravenosti neodpovídá rychlosti s níž politická vyjednávání probíhají. Původní datum našeho vstupu 1. leden 2003 se ukazuje jako termín obtížně splnitelný, pokud chceme být přijati jako země hospodářsky a politicky stabilní, tedy na vstup připravená. Velkým problémem se ukazuje schválení samotného zákona o referendu, kterým by se občané vyjádřili, zda si vstup do EU přejí.

Dovolím si připomenout několik faktických údajů:
O vstup do EU požádala ČR oficiálně 23. ledna 1996, vstup je definován jako integrační proces, který se uskutečňuje na základě Evropské dohody o přidružení mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy.
Kontrola plnění podmínek tohoto procesu ze strany ČR je obsažena v hodnotících zprávách Evropské komise. V poslední zprávě u nás zveřejněné v roce 1999 (zde k dispozici) jsou ze strany Evropské komise zásadní výhrady k nedostatkům, které jsou v mnoha případech předmětem i naší vlastní nespokojenosti

• v oblasti hospodářské kriminality a korupce
• ve vynucování práva a zlepšení podnikového řízení
• v průhlednosti veřejných financí
• v efektivním systému monitorování státní pomoci
• v oblasti audiovize, pracovního práva,
• nedostatečné je přibližování norem v oblasti životního prostředí, dopravy, zemědělství........

Za určitý pokrok je považována vládní koncepce reformy justice, veřejné správy, vysokoškolský zákon, zákon o drogách, který je paradoxně u nás kritizován.
Od vypracování této zprávy uplynuly téměř dva roky. Vláda i Parlament na kritiku Evropské komise reagovaly. Bylo přijato několik desítek zákonů, které harmonizují naši evropskou legislativu.
Kdy bude ČR přijata?
Politická reprezentace uvažuje pracovně o 1. lednu 2003 jako o datu, kdy chceme být na vstup připraveni.
Budeme na vstup do EU připraveni?
Považuji za svoji povinnost udělat vše, abychom připraveni byli. V tomto smyslu nevidím řešení v oddalování, ale ve zvýšené intenzitě práce kompetentních orgánů.

2. Mládež jako objekt, který je seznamován s Evropskou unií a měl by být připravován na život v ní.

Přímý vliv lze nejlépe uplatnit ve školství. Příprava v rámci vzdělávání klade na školský systém ČR tyto základní požadavky:

• Rozšíření znalosti cizích jazyků: už na konci základní školní docházky umět běžně používat 2 cizí světové jazyky. Orientace pouze na jeden povinný cizí jazyk (anglický) by vedla k dominanci, dovolím si říci nežádoucí dominanci, anglosaského pojetí světa (kultury, politiky,...).
  Občan pohybující se v evropském prostoru bude potřebovat nejen komunikovat, ale také chápat jinou kulturu. Počítáme-li s jedním ze základních principů EU, tj. zachování vlastních kulturních identit jednotlivých národů, pak tento požadavek jazykové vybavenosti není nadměrný.
• Jako hlavní osu povinného vzdělávání postavit výchovu k občanství a demokracii, budování právního vědomí, znalosti lidských práv a zákonnosti.
  Spojování Evropy přináší nové problémy a nároky na občany, aby dokázali obstát v konkurenci, dokázali hájit práva svá i ostatních lidí, aby jako občané společné Evropy stavěli na hodnotách demokracie a lidských práv a nepodléhali náladám nacionalismu a rasismu.
• Jako vedlejší nosnou osu postavit multikulturní výchovu. Pouhé informace nestačí, důležitá je praktická pozitivní zkušenost s prožíváním různých kultur.
  (Neodpustím si tady osobní připomenutí zkušeností, které má právě město Kroměříž a její občané včetně mládeže s poznáváním kultury francouzské díky družebním stykům s Chateaudun a jeho prostřednictvím s civilizací španělskou, kanadskou, irskou).
• Jako třetí osu prohloubit orientaci na mechanismy a metody učení, práci s informacemi včetně tzv. počítačové gramotnosti.
• Vyřešit vzdělávání pro příslušníky menšin a zrovnoprávnit jejich přístup ke vzdělání, tím je myšleno umožnit přístup ke vzdělání obecně. Neznamená to jen nezanedbávat Romy, ale každou znevýhodněnou skupinu: děti a mládež z tzv. málo podnětného sociálně kulturního prostředí, děti chudé, z kriminálního prostředí, přistěhovalce. Ve znevýhodněných a nevzdělaných skupinách se generují budoucí problémy sociální, politické a samozřejmě i osobní. Přitom se dá předpokládat, že menšin bude přibývat, tím, jak se lidé budou po Evropě pohybovat např. za prací.
• Dosáhnout spolehlivosti a srovnatelnosti diplomů a osvědčení (výuční listy, maturity, přijímací testy na univerzity,...). Toto je podmínka pro naši mládež velmi důležitá. Musíme si uvědomit, že nejde o srovnatelnost jen nějakého certifikátu, ale o srovnatelný obsah vzdělávání. Domnívám se, že máme právě v této oblasti ještě velký dluh a to přesto, že Evropská komise tuto oblast zvlášť nezmiňuje. (I zde má Kroměříž konkrétní zkušenost a to díky mezivládnímu programu ČR - Holandsko Inovace a kvalifikace, který uskutečňuje Centrum odborné přípravy technické již 5 let a 11. května proběhne slavnostní zakončení, při kterém budou předávány výuční listy platné v zemích Evropské unie. Nezbývá mi než si povzdechnout, že se jedná o jeden z mála takto realizovaných projektů.
• Vybudovat veřejný i politický postoj ke vzdělání tak, aby investice do vzdělání byla trvale jednou z priorit programů vlád. Požadavky, které jsou na změny ve školském systému kladeny, se neobejdou bez investic do informačních technologií a do lidského potenciálu, tj. na platy učitelů, na motivaci učitelů k dalšímu zvyšování vlastní kvalifikace. Pro naše podmínky bych přidala připomenutí, že vzdělání je také osobní investice do vlastní budoucnosti. Míra státního a bezplatného zajištění má své meze dané ekonomickými možnostmi a společenskou shodou. V zemích EU neexistuje obecné pravidlo pro financování školského systému. Pravdou je, že školství je považováno za prioritu v jednotlivých zemích, kde ale je především zabezpečováno na úrovni decentralizované veřejné správy (regiony).
• Vybudovat spolehlivý způsob kontroly kvality vzdělávání. To je bolestivé místo našeho školského systému. Pro konkurenceschopnost našich absolventů je to požadavek na místě. Jedním z řešení mají být tzv. státní maturity, jejichž zavedení se zatím odkládá a nikdo se proto nezlobí. Hledají se další evaluační nástroje. Hledá se však především shoda na požadavcích obsahu vzdělávání.

Výše jmenované úkoly vychází ze Zprávy mezinárodní komise UNESCO "Vzdělání pro 21. století". Nejsou to úkoly limitované naším vstupem do EU. Naopak. Budou se vyvíjet. Dnešní mládež už se do jejich naplňování zapojí, ovlivní jejich realizaci na základě nových zkušeností.
V tomto smyslu musíme také uvažovat o novém školském zákoně.
Domnívám se, že by měl výše uvedené principy naplňovat a otevírat cesty pro potřeby vzdělávající se mládeže, právě vzhledem k jejímu uplatnění v nových podmínkách EU.

3. Mládež jako subjekt, který se sám připravuje na život v EU

Z hlediska státních orgánů, škol a mládežnických organizací existuje spolupráce na projektech EU. V rámci těchto projektů se samotní studenti a mládež obecně může zapojit do spolupráce a získat osobní zkušenosti.
Jedná se o tyto programy: Socrates, Leonardo da Vinci, Mládež

Do těchto programů se ČR zapojila v roce 1995 a jejich první etapa byla ukončena v roce 1999.
Vyhodnocením se zabývá MŠMT. Do konce dubna by mělo školskému výboru předložit souhrnný materiál o naší účasti v těchto programech.
Od počátku je ČR povinna se finančně na zajištění programů podílet.
Souhrnná částka za roky 1997, 1998, 1999, kdy jsme se již aktivně zapojili činí: 473 087 tis. Kč.
Nás zajímá především zapojení mládeže. Dovolte, abych se v hodnocení zaměřila na 2 programy Mládež a Leonardo.
Z materiálů, které k dispozici mám, mohu uvést, že v programu Mládež pro Evropu se zapojilo za období 1997-1999 v 250 projektech 3650 českých a 4500 cizích účastníků. Jedná se o projekty mezinárodních výměnných pobytů mládeže, ve věkové kategorii 15-25 let, část projektů byla zaměřena na přípravu pracovníků s mládeží. Výpis konkrétních akcí zatím k dispozici nemám, ale je přislíben z MŠMT. Program Leonardo da Vinci je zaměřený na podporu rozvoje odborného vzdělávání. Je to program nadrezortní, za účasti jak Min. školství tak Min. práce a soc. věcí.
Národní agenturou pro tento program byl vybrán NVF se sídlem v Praze. Za období 97-99 se uskutečnilo 207 projektů. Doplním konkrétním příkladem: VOŠ Kopřivnice: viz hodnocení.......
V březnu 2000 vydal NVF tzv. kompendium projektů, jako souhrn výsledků konkrétních projektů. Velmi dobře zpracované zde k dispozici.
Shodou okolností v tomto roce probíhá fáze zahájení nové etapy evropských projektů na období 2000-2006:
Program Sokrates II, který bude mít 8 témat: 1. COMENIUS - pro školy, 2. ERASMUS - pro vysoké školy, 3. GRUNDTVIG - vzdělávání dospělých, 4. LINGUA - jazykové vzdělávání, 5. MINERVA - otevřené a distanční vzdělávání, 6. Sledování vývoje a inovační metody, 7. Aktivity společné s ostatními programy, 8. Doplňkové aktivity.
Gestorem programu je Ministerstvo školství a bude nás stát poměrně hodně peněz, jen na rok 2000 185 065 tis.Kč.
EU plánuje investovat do tohoto programu v přepočtu 56 miliard Kč.
Program Mládež je rozdělen do 5 akcí: 1. Evropská dobrovolná služba, 2. Mládež pro Evropu, 3. Příležitost pro mladé, 4. Společné aktivity s ostatními programy, 6. Doplňkové aktivity.
Gestorem je opět MŠMT a náš letošní vstupní poplatek by měl činit 41 379 tis.Kč.
EU investuje celkem 21 miliard Kč.
Program Leonardo da Vinci II bude pokračovat v dosavadním zaměření na odborné vzdělávání.
Gestorem zůstává NVF, letos nás účast bude stát 92 932 tis.Kč.
EU investuje 41 miliard Kč.

To jsou jen základní údaje, důležitý je obsah a výsledek těchto programů.
Domnívám se, že možnosti, které se mládeži nabízí jsou velké. Otázkou je, jak jsou využívané, jaká je efektivita vynakládaných prostředků, času a energie.
To by mohlo být obsahem samostatného semináře. V každém případě se školský výbor bude i touto kontrolou a hodnocením zabývat.

Závěr: Mládež má nabídky a má zájem těchto možností využívat. Naším společným úkolem a zodpovědností je otevírat cestu k těmto nabídkám. Cestu bez zbytečné byrokracie, efektivní, cestu do společné Evropy, které bude stát na hodnotách demokracie, lidských práv a křesťanských cnostech.

---