Aleš Kýr
Zabývat se komplexně problematikou mladých lidí v evropském kontextu znamená nevynechat ani mladé pachatele trestných činů, kteří nedělají dobré jméno své zemi, ale právě proto je nelze opomíjet.
Vláda ČR svým usnesením ze dne 6. 1. 1999 pod č. 1 schválila koncepci státní politiky ve vztahu k mladé generaci v ČR do roku 2002. Tato koncepce si klade za cíl zvýraznit potřebu komplexního řešení, které by bylo v souladu s nutnou harmonizací naší politiky vůči mládeži s politikou Evropské unie. Mladou generaci vymezuje v souladu s koncepcí UNESCO jako věkovou skupinu dětí a mladých lidí do 26 let.
Trestní právo ČR rozděluje mladé pachatele trestných činů v podstatě do dvou skupin: na nedospělé, kteří v době spáchání trestného činu nedovršili 15. rok věku a podle zákona nenesou trestní odpovědnost /§ 11 tr. z./ a na mladistvé, kteří v době spáchání trestného činu dovršili 15. rok a nepřekročili 18. rok věku a jsou již trestně odpovědni. Při jejich stíhání se užívá zvláštních ustanovení trestního zákona /§§ 74 až 87 tr. z./, kde oproti pachatelům starším 18 let /zletilým/ jsou mladiství zvýhodněni jak při ukládání, tak při výkonu trestu. Při ukládání trestu odnětí svobody se trestní sazby snižují na polovinu, horní hranice trestní sazby nesmí převyšovat 5 let a výjimečný trest lze uložit až na 10 let. Při výkonu trestu odnětí svobody je kladen důraz především na jeho výchovnou funkci.
V souvislosti s probíhající reformou trestního práva je vedena již delší dobu diskuse o úpravě hranice trestní odpovědnosti. Doporučované úpravy je možno shrnout do dvou variant:
Po roce 1990 došlo k rozšíření výskytu sociálně patologických jevů mezi mládeží. Za příčiny tohoto stavu lze považovat negativní jevy v rodině i současné společenské prostředí, kde se po odstranění totalitních bariér zatím častěji prosazuje agrese a konzumní kultury s jejími dopady do hodnotového systému mladé generace a nedostatečnou nabídku atraktivních možností trávení volného času, která by byla většině finančně přístupná. Jednou ze závažných příčin výskytu sociálně patologických jevů včetně projevů politického extremismu je nezaměstnanost mladých lidí.
Výraznou měrou se rozšířilo zneužívání návykových látek a v tomto směru se ČR velmi rychle dostává na úroveň západoevropských zemí s tím, že v konzumaci alkoholu zaujímá jedno z předních míst. V roce 1999 bylo zaznamenáno asi 25000 osob, kterým užívání drog způsobilo závažné zdravotní a sociální problémy. Nově bylo evidováno 3891 osob z toho bylo 2,4% dětí do 15 let, což je dosud nejvyšší roční přírůstek. Přes prováděná opatření se nesnižuje závislost dětí a mladistvých na hracích automatech.
Rasové předsudky u mládeže se zatím převážně objevují jen vůči romskému obyvatelstvu. Lze říci, že v porovnání se zeměmi Evropské unie naše mládež daleko ostřeji vnímá různé etnické skupiny, má vůči nim nižší míru tolerance a mnohem odmítavěji se staví vůči cizincům z chudších států, kteří u nás žijí a pracují.
Z policejních a justičních statistik vyplývá, že podíl pachatelů ve věku do 18 let na celkovém počtu pachatelů trestných činů kulminoval v roce 1996 ve výši 19,5% a od té doby vykazuje sestupný trend. Z celkové populace dětí ve věku do 15 let činí podíl dětí, které se dopustily trestné činnosti, asi 0,7%. Z celkové populace mladistvých činí podíl pachatelů trestných činů asi 2,4%. Z policejních statistik dále vyplývá, že podíl dětí do 15 let se mezi nezletilými pachateli trestných činů stále zvyšuje. To znamená, že věk mladých pachatelů trestných činů neustále klesá, což je varující.
V roce 1998 spáchalo loupež 242 dětí, krádež vloupáním do obchodů 212 dětí, úmyslné ublížení na zdraví 267 dětí. Trestného činu nedovoleného ozbrojování se dopustilo 13 chlapců, nebezpečného vyhrožování 28 dětí, vydírání dokonce 193 dětí a výtržnictví 206 dětí. Ve stejném roce bylo stíháno za loupež 380 mladistvých, výtržnictví 300 mladistvých, pro přechovávání věci a překupnictví 200 mladistvých, za trestné činy v dopravě 130 mladistvých, nedovolené ozbrojování 19 mladistvých a za drogy a toxikománii více než 300 mladistvých.
Kriminalita mladistvých je v centru pozornosti i příslušných orgánů Rady Evropy, především Evropského výboru pro otázky kriminality, který již vydal řadu zpráv a doporučení členským zemím Rady Evropy. Už na konci 80. let byla vydána doporučení nazvaná "Společenské reakce na kriminalitu mladistvých" a "Společenské reakce na kriminalitu mladistvých z přistěhovaleckých rodin". Tato doporučení považují za priority: prevenci kriminality mladistvých, mimosoudní vyřízení případů a využívání trestů, zejména probaci založenou na dohledu a pomoci. Mladiství pachatelé by neměli dlouho pobývat v policejním zadržení nebo ve vazbě a rozsudek by měl být vynesen co nejdříve. Dále se doporučuje užívat zvláštní trestní sazby pro mladistvé, považovat trest odnětí svobody za krajní prostředek a vykonávat ho ve zvláštních věznicích pro mladistvé. V průběhu výkonu trestu odnětí svobody by mělo být k mladistvým přistupováno individuálně, mělo by se jim umožnit dokončení základního vzdělání a vyučení v oboru. Další podrobnosti upravují Evropská vězeňská pravidla.
Negativní trendy ve vývoji kriminality v ČR (četnost a skupinové páchání trestných činů, brutalita pachatelů, aj.), stoupající počet prvotrestaných a klesající věk pachatelů vedou k úvahám o krizi trestní politiky a návrhům zjednodušených opatření ve formě trestní represe. Svědčí o tom nejen poslední kriminalizující novela trestního zákona u drogových deliktů, snahy o "třikrát a dost", volání po obnovení trestu smrti, ale i procesní praxe projevující se jak přeplněnými vazebními věznicemi, tak věznicemi pro výkon trestu odnětí svobody. Proto v souladu se západoevropským trendem bude zapotřebí přijmout samostatnou trestně právní úpravu pro mládež. Věcný návrh této úpravy je již v připomínkovém řízení podle jednacího řádu vlády.
Pokud jde o celkový početní stav vězeňské populace, měla ČR v roce 1999 (k 31.12.) 224 vězňů na 100 000 obyvatel. Tím se značně vzdálila od poměru obvyklého ve vyspělých západoevropských zemích (např. Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, kde je počet dokonce menší než 100 vězňů na 100 000 obyvatel). Uvedeným počtem vězňů se ČR zařadila až za Maďarsko (136 vězňů), Slovensko (138 vězňů), Bulharsko (142 vězňů), Polsko (148 vězňů) a Rumunsko (197 vězňů).
Zatímco početní stav dospělých vězňů narůstá, početní stav mladistvých vězňů klesá. Za posledních 5 let vzrostl celkový počet vězňů v ČR o 3552 osob, ale počet mladistvých vězňů poklesl o 338 osob. Podle statistických údajů Rady Evropy za rok 1997 činil podíl vězňů do 18 let věku na celkové vězeňské populaci v ČR 1,9%. Ve skandinávských zemích, kde je zavedena stejná hranice trestní odpovědnosti (15 let) byla situace následující: Dánsko 0,6%, Finsko 0,2%, Norsko 0,4%, Švédsko 0,5%. V zemích s nižší hranicí trestní odpovědnosti (12 až 14 let) byla situace následující: Rakousko 0,9%, Itálie 0,6%. Maďarsko 1,0%, Francie 1,3%, Nizozemsko 0,4%. Naproti tomu se vyšší podíl mladistvých vězňů než v ČR vyskytoval na Slovensku 2,2%, v Polsku 2,2%, v Anglii 3,9% a Rumunsku 5,6%. Z uvedeného vyplývá, že snížení věkové hranice trestní odpovědnosti nemá bezprostřední vliv na růst početního stavu mladistvých vězňů.
K 31.12. 1999 dosáhl celkový početní stav vězňů v ČR 23060 osob a z toho počet mladistvých vězňů činil 358 osob. Výrazně vyšší počet mladistvých ve výkonu vazby (celkem 227 osob, z toho 214 chlapců a 13 dívek) oproti počtu mladistvých ve výkonu trestu odnětí svobody (celkem 131 osob, z toho 129 chlapců a 2 dívky) je jedním z důvodů proč Vězeňská služba klade důraz na pedagogické zacházení s mladistvými obviněnými, kteří jsou umístění v 18 vazebních věznicích a věznicích. Mladiství odsouzení vykonávají trest odnětí svobody ve věznicích Opava, Všehrdy (chlapci) a Pardubice (dívky). V těchto vazebních věznicích a věznicích je realizován program zacházení s mladistvými vězni, který respektuje požadavky formulované v současné koncepci státní politiky ve vztahu k mladé generaci, zejména pokud jde o důraz na vzdělávání v souvislosti s uplatněním na trhu páce, využívání volného času a participaci mladistvých při ovlivňování životních podmínek.
V indexu útěkářů a nebezpečných vězňů v současné době eviduje Vězeňská služba celkem 297 vězňů, z nichž pouze jediný je mladistvým. Z uvedeného počtu je však 126 vězňů (včetně 12 cizinců) ve věku nad 18 do 26 let, což činí 42%. Vezmeme-li v úvahu, že průměrný věk vězňů v ČR je 30 let, jeví se velmi naléhavým úkolem uplatňovat programy zacházení s mladistvými v určité modifikované podobě i u vězňů věkem blízkým věku mladistvých, tzv. mladých dospělých. K plnění tohoto úkolu přistoupila Vězeňská služba již v loňském roce, avšak současná neúnosná přeplněnost vazebních věznic a věznic, nedostatek personálu, zejména specialistů (psychologů, pedagogů a sociálních pracovníků) a nedostatečné materiální podmínky toto úsilí znemožňují.
V roce 1996 se právě v Kroměříži uskutečnila mezinárodní konference pořádaná pod záštitou Rady Evropy, která se zabývala specifickými problémy souvisejícími s vězněním mladých pachatelů trestné činnosti. Tato konference významně napomohla Vězeňské službě k orientaci zacházení s mladistvými správným směrem a mezi zahraničními účastníky měla velmi dobrý ohlas.