Iva Enachescu-Hroncová
Vážení přítomní,
vyslechli jste již několik sdělení známých odborníků, která vám přinesla řadu nových informací. Každý referát byl zaměřen k řešení nějaké praktické otázky.
Také já jsem se při psaní tohoto příspěvku dotazovala po jeho praktickém použití. Rozhodla jsem se totiž zabývat se v něm vztahy mezi lidmi jako trvale aktuálním problémem a možnostmi jejich příznivého ovlivňování tak, aby lidé byli šťastnější.
Vím, že tato otázka je řadě mladých lidí blízká a že ji řeší citem, srdcem….To jistě musí rozhodovat, avšak mnohdy se nestačí orientovat ve spleti různých návodů typu: asertivně do života! Nebo: jak nebýt úspěšný…a mnohých dalších.
Předložím proto skupinové schéma, základ metody práce s osobností manželů Knoblochových, významných českých psychiatrů, jejichž kniha Integrovaná psychoterapie, vyšla anglicky v New Yorku a pak v němčině, japonštině, češtině a čínštině. Další překlady se připravují. Integrovaná psychoterapie Knoblochových se v posledních padesáti letech osvědčila jako český originální přístup a proslavila se všude na světě.
Práce se skupinovým schématem pod vedením odborníka, znalost problémů jedince a průběhu jeho života, mu umožní získat v malé skupině dalších lidí jednak náhled na typické chyby v chování, které se naučil "nebo nenaučil ve škole života", ale co je důležitější, přepracovat, změnit a s pomocí i ostatních přítomných tyto nevhodné projevy na chování vhodnější, jak pro dotyčného, tak pro lidi s ním související.
Tento přístup je maximálně časově a finančně efektivní, předpokládá iniciativu a upřímnost všech přítomných a schopnost lektora rychle a správně rozpoznat problém jedince a vést ho s ostatními účastníky k nové duševní rovnováze a lepšímu přizpůsobení v životě.
Jde o přístup ve svých závěrech optimistický, člověk pochopí, že svůj vlastní život může do značné míry utvářet sám, je založen na kladných lidských hodnotách a vlastnostech - účastníci skupiny jsou svému druhovi psychoterapeuty.
Toto východisko potvrzují i nejnovější závěry výzkumu Vývojové psychologie /a etologie/, které altruismus považují za podmínku přežití lidského rodu, nikoliv za projev výjimečně noblesních, avšak nepraktických lidí, případně nemocných neurózou. Je zajímavé sledovat, jak slušní, ale neprůbojní lidé, kteří v běžném životě prohrávají, se na skupině uplatňují a stanoví vysoce morální normy chování ve skupině a jak pak všichni jejich členové přísně dbají na jejich dodržování.
V Americe a některých západních zemích se šíří a prakticky provozují tyto myšlenky v laických svépomocných psychoterapeutických sdruženích.
Já, v následujících citacích z knihy Integrovaná psychoterapie v akci /Grada 1999/ manželů Knoblochových, našich nejvýznamnějších psychoterapeutů, vysvětlím, jak jsme tento systém využili v kroměřížské škole, kde se mladí lidé s nadšením účastnili a přinesli řadu námětů, které vyřešily svízelnou situaci ve třídě..a v profesních kursech pro pracovníky v náročných povoláních, zaměstnance ministerstev, kteří její přínos pro rozvoj vlastních, zdatných osobností také vyzvedli a shodně sdělovali, že jsou nyní i úspěšnější a výkonnější v práci a vyžádali si opakování kursů, pořádaných pod vedením prof.MUDr. Ferdinanda Knoblocha, CSc. /Praha/,F.R.C.P./Canada/ Mezinárodním střediskem pro Integrovanou psychoterapii a zdravý životní styl /INCIP/.
(Ještě předtím však přiblížím teoretický základ metody Integrované psychoterapie: skupinové schéma. Diaprojekce, formulář: já ve vztahu k autoritám, podřízeným, souřadným a intimním partnerům. Charakterizuji zástupce uvedených čtyř skupin, zdůrazňuji, že vztah je vzájemný, oběma resp. různými směry, mění se v čase…Zdůrazňuji nejproblematičtější vztah dnešních mladých lidí: k autoritám…
Podrobně proberu tuto část ve workshopu následujícího dne).
Kromě své práce klinické psycholožky v psychiatrickém zařízení, pracuji také v sídlištní základní škole v Kroměříži. Metody Integrované psychoterapie užívám v práci s dětmi, rodiči a učiteli, využívajíc dynamiky oddělených i kombinovaných skupin. Jedním z příkladů je strategie, kterou jsem zvolila při řešení stupňujícího se problému šikanování ve smíšené třídě patnáctiletých.
Nabídla jsem dětem téma žádoucích vlastností spolužáků, s nimiž by se chtěli přátelit. Hoši chodili k tabuli a psali vlastnosti dívek a dívky psaly vlastnosti hochů. Předem jsme se dohodli, že ponecháme jen ty vlastnosti, o nichž bude obecný souhlas - ve skutečnosti žádná z navrhovaných vlastností nebyla zamítnuta a já jsem byla příjemně překvapena etickou úrovní odpovědí. V průběhu diskuse o těchto vlastnostech jsem se zeptala, zda někdo, s těmito vlastnostmi, by se dopustil šikanování. To bylo se smíchem zamítnuto. Ti, kteří se šikanování dopouštěli, mlčeli. Ač nebyli jmenováni, byly náznaky gest v jejich směru. Za jedince schopné šikanování byli obecně označeni ti, kteří jsou "blbečci" nebo "zakomplexovaní", kteří se z pocitu nejistoty musí vytahovat před ostatními. Ještě zajímavější než diskuse byly její důsledky - šikanování
přestalo. Rovněž se zvětšila koheze třídy jako skupiny. Učitelé označili třídu za "jako vyměněnou". Dokonce byla patrna změna i na rodičích dětí, které se šikanování dopouštěly.
Tento výsledek byl pokrokem proti dřívějším neúspěšným snahám ovlivnit šikanování domluvou viníkům a jejich rodičům. Vymizely také výpady rodičů viníků, kteří přestupky svých dětí omlouvali a tvrdili, že učitelé a psycholožka jim křivdí. Byl zjevný posun od úzkého zaměření na vlastní dítě k problémům celé třídy, a to nepřímým vlivem dětí na rodiče. Bylo by třeba detailního popisu k tomu, aby bylo možno ukázat, jak zde byl využit princip odměn a výdajů v práci s dynamikou skupin dětí, rodičů a učitelů.
V Mezinárodním středisku pro integrovanou psychoterapii a nový životní styl, je Integrovaná psychoterapie aplikována ve výcviku odborníků, psychiatrů as psychologů, z nichž mnozí působí v České republice v oblastech s největší dětskou kriminalitou, závislostí na drogách a výherních automatech. Slouží též odborníkům na využívání volného času dětí a dospělých, i pracovníkům Linek důvěry a vězeňství.
Nepředstavuji si, že by lidé po vyslechnutí tohoto příspěvku okamžitě změnili svůj zatím třeba konsumní životní styl za kulturní. Bude stačit, pokud začnou na mezilidské vztahy nahlížet jinak a přemýšlet o nich. To může mnohé zachránit v situaci desiluse, selhání s pocity izolovanosti, dá jim povědomí sounáležitosti a podporu, jejichž nedostatek by jinak řešili třeba pomocí drog. Na všechny má výchovný vliv. V mladých lidech upevňuje jejich nejlepší vlastnosti: otevřenost, potřebu rozvinout své schopnosti, prosadit se a vypracovat, průbojnost a houževnatost. Kritičnost, rozvahu a osobité myšlení. Pocit jednoty, vzájemnosti a solidarity. Toleranci k jinakosti lidské a odlišným formám života /zvířatům/. Jistotu, velkorysost a sebevědomí, vyplývající ze znalosti historie a významného podílu Čechů a Moravanů na vytváření Evropy. Také však vědomí životního úkolu: vybudovat moderní stát ve sjednocující se Evropě.
"Myšlenku výhod altruismu vyjádřila všechna světová náboženství a kupodivu obzvláště jasně pražský a později kanadský fyziolog Selye, autor důležitého a dnes tak zneužívaného pojmu stres. Jedním z největších příspěvků k našemu štěstí a dokonce tělesnému zdraví je možnost těšit se z vděčnosti za pomoc a lásku, kterou jsme druhým poskytli."