Převzato z Týdeníku Kroměřížska (49/2006)
Při příležitosti 15 výročí od založení Klubu UNESCO Kroměříž jsme položili několik otázek MUDr. Evě Novákové současné předsedkyni klubu a členovi výboru klubu Mgr. Petrovi Pálkovi z Muzea Kroměřížska ,který představuje nové a mladé členy.
Klub UNESCO Kroměříž má za sebou letos patnáctý rok své existence. Mohli byste zvýraznit hlavní mezníky činnosti klubu za oněch patnáct let?
Petr Pálka: Prvním mezníkem bylo samozřejmě založení Klubu UNESCO Kroměříž 1991 na ustavující schůzi v Muzeu Kroměřížska, které bylo možné díky podstatným politickým, společenským a ekonomickým změnám uskutečněným po 17. listopadu 1989. Vždyť Listina základních práv a svobod občanů České a Slovenské Federativní Republiky byla do právního systému státu přijata 9.ledna 1991 a až 5.února 1991 vstoupila pro ČSFR v platnost Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví uzavřená pod patronací UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. Iniciátorem založení klubu byli pan Antonín Puchar z Kroměříže, konzultant firmy BVK,s.r.o. - první firmy v Kroměříži se zahraniční majetkovou účastí a jeho přítel ze studií a šéfredaktor české verze měsíčníku UNESCO Kurýr dr. Syrůček z Prahy. Firma BVK od počátku podporovala vznik a práci Klubu UNESCO.
Druhý bod není mezníkem v pravém smyslu slova, spíše šlo o završení procesu zápisu kroměřížských památek na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v japonském Kjótu v prosinci 1998. Právě zápis kroměřížský památek do tohoto prestižního seznamu UNESCO byl původním a základním cílem založení klubu. Šlo jen o to, prosadí-li se pokus o zapsání historického jádra města nebo komplexu zahrad a zámku.
Dalším mezníkem byl začátek pořádání konferenčních dekád Klubem UNESCO. Zpočátku šlo o projekt Desetiletí výchovy k lidským právům s první konferencí nazvanou Výchova k lidským právům v květnu 1992. Na konference o lidských právech v rozličných aspektech života plynule navázaly od roku 2001 konference k Desetiletí dobrovolníků a dárců pořádané společně s Hestií - Národním dobrovolnickým centrem. Vize pořádání konferencí s námětem lidských práv i dobrovolnictví přinesla do Kroměříže někdejší poslankyně Federálního shromáždění ČSFR, senátorka a nyní předsedkyně Klubu UNESCO Kroměříž dr. Eva Nováková.
Konference přivedly do Kroměříže špičky intelektuálního a politického života republiky, namátkou jmenujme prezidenta republiky Václava Havla, předsedu vlády Vladimíra Špidlu, předsedu senátu Petra Pitharta, prezidentku Generální konference UNESCO Jaroslavu Moserovou, arcibiskupa olomouckého mons. Jana Graubnera, rektora UP v Olomouci Josefa Jařaba, filozofa Jana Sokola, prezidenta České Křesťanské akademie Tomáše Halíka, socioložku Jiřinu Šiklovou, novináře, spisovatele Pavla Tigrida pravidelnými účastníky byli zástupci Českého helsinského výboru a mohli bychom pokračovat do nekonečna.
Jako další mezník vidím začátek tradice letních festivalů Hudba v zahradách a zámku v Kroměříži, která zde vznikla na přelomu tisíciletí. Cílem je letní oživení atraktivních historických prostor města( skleníku a rotundy Květné zahrady, chrámů ,různých zámeckých sálů) koncerty klasické hudby a uvádět skladby z hudebního zámeckého archivu Již tradičních kroměřížských festivalů se zúčastnila řada vynikajících sólistů a souborů z celého světa. Obyvatelé Kroměříže i návštěvníci z okolí ale i zahraničí si na festival zvykli a každoročně se na něj těší.
O další významné mezníky doplňuje Dr. E. Nováková:
Jistým mezníkem ve vývoji Klubu UNESCO se staly roky kulatých výročí. V r. 2001, kdy klub oslavil 10. výročí svého trvání, a to vskutku velkolepě 3. prosince 2001 v aule Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži na slavnostním shromáždění zastupitelstva města a Klubu UNESCO. Na shromáždění bylo přijato první společné memorandum. Obdobně tomu bylo i letos při 15 výročí , včetně přijetí nového memoranda, ve kterém se mimo jiné praví "zastupitelstvo města Kroměříže a Klub UNESCO Kroměříž považují podporu kulturních, společenských a vzdělávacích aktivit za zvláštní prioritu, které bude věnována trvalá pozornost obou partnerů."..Myslím, že to jsou velmi významná a zavazující slova.
K významným změnám činnosti klubu došlo po příchodu nových členů do výboru v r. 2004, kteří díky svému profesnímu zaměření a zkušenostem přišli s novými náměty. /PhDr.M. Mercová, Mgr. P. Pálka z Muzea Kroměřížska, Mgr. L. Pospíšilová, Mgr. E. Šílová, Ing. J. Antoš CsC. Výbor v novém složení přijal i své programové prohlášení, kterým navazuje na své tradiční aktivity ale zároveň hodlá rozvíjet svoji činnost v dalších oblastech. Jsou to zejména:
Projekt Výchova a osvěta - klíč k udržitelnému rozvoji, který získal zájem a podporu Zlínského kraje a je realizován především s přidruženými školami UNESCO, dále
Projekt komunitního plánování sociálních služeb pro seniory a zdravotně postiženou mládež, jehož konkrétním výsledkem bylo založení Centra Klubu Unesco pro seniory a zdravotně postiženou mládež ve škole na Zacharu Pro lepší informovanost členů i veřejnosti jsme začali vydávat Zpravodaj klubu. Poprvé v roce 2005 přistoupil Klub UNESCO k udělení čestného členství.které představuje nejvyšší ocenění pro členy a významné osobnosti, které se o činnost klubu zvláště zasloužili.Jsou to Mgr. Antonín Lukáš, MUDr. Jaroslava Moserová Dr.Sc., PhDr. Vladimír Přikryl - in memoriam, PhDr. Milan Syruček, Mgr Václav Tomášek a Antonín Puchar, v roce 2006 bylo uděleno čestné členství Ing. Zdeně Skaličkové a Mgr. Michalu Benešovi, CSc.
Určitě s Vámi spolupracují i odborníci. Můžete přiblížit některé členy klubu blíže, čím se zabývali během posledního volebního období?
Eva Nováková: Klub má přes 100členů a bez nadsázky mohu říct, že každý je odborníkem a má zkušenosti z nejrůznějších oblastí,,je proto nemožné vybrat ty "nej".Dovolím si citovat PhDr P.Janyšku velvyslance ČR při UNESCO v Paříži, který koncem léta navštívil Kroměříž a setkal se s členy klubu… "udělali tam na mě velký dojem, je to skutečně tak, že kdo v Kroměříži něco znamená je členem Klubu UNESCO".
Jaká je péče o hmotné i nehmotné kulturní dědictví Klubu UNESCO?
Petr Pálka: Na můj podnět se Klub UNESCO angažoval v rámci péče o materiální kulturní dědictví v kauze tzv. Regentského domu čp. 39 na Velkém náměstí, který je kulturní památkou evidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a je součástí Městské památkové rezervace. V rámci stavebních prací v tomto domě, při úpravách někdejšího depozitáře Muzea Kroměřížska na bytové prostory došlo ze strany Městského úřadu k pochybení, které mělo za následek poškození (historická výmalba - iluzivní a ornamentální malba z 18. a 19.stol.) objektu, když stavební úpravy byly prováděny podle projektu, který nebyl schválen k tomu oprávněným orgánem památkové péče - MěÚ Kroměříž odbor kultury, cestovního ruchu a památkové péče.
Výbor klubu UNESCO požádal Radu města Kroměříže o zvážení dalšího využití uvedených prostor v tzv. Regentském domě pro kulturní účely sloužící obyvatelům města Kroměříže (Památník významných rodáků, Městská galerie, Městské muzeum apod.).
Výbor Klubu UNESCO projevil přesvědčení, že je ve veřejném zájmu uchovat tuto jedinečnou kulturní památku pro další generace přístupnou veřejnosti. Rada města Kroměříže se tímto podnětem zabývala, nechala však bohužel věci při starém, dnes se v těchto prostorách nachází exkluzivní soukromý byt opravený za prostředky města.
S tím souvisel i další problém kritizovaný odbornou veřejností, který byl přednesen v říjnu 2004 na výborové schůzi Klubu UNESCO. Šlo o nebezpečný trend zvyšování domů v centru městské památkové rezervace - hlavně na Velkém náměstí - tu o patro, tu o půl patro. Docházelo tak k porušování staré regulační zásady v tomto prostoru - zásady maximálně třípodlažní výstavby (tzv. Ruský hotel, Hotel Haná apod.)
Dále jsem upozornil na v té době kulminující, opět odbornou veřejností kritizovaný jev, kdy stavebníci nerespektovali závazná stanoviska orgánů státní památkové péče (zvláště pokud šlo o proporce vikýřů a osvětlovacích oken v půdních vestavbách a nástavbách. Navíc se stávalo častěji, než bylo zdrávo, že Odbor kultury MÚ Kroměříž vydával závazná stanoviska povolující nejrůznější přístavby, nástavby a dostavby v naprostém rozporu s odbornými vyjádřeními. To je sice legální a ve zdůvodněných případech i legitimní, v tak neobvyklé míře to však vyvolávalo otázky. O vyjádření k problematice jsme požádali vedoucího odboru památkové péče Národního památkového ústavu v Brně ing. arch. Wewioru a vedoucího oddělení garantů pro Zlínský kraj ing. Hodaňovou.
Oba jmenovaní nastínili na schůzi výboru 9. 11. 2004 hned několik nejzávažnějších případů dokumentující uvedené rozpory z poslední doby a vyjádřili znepokojení ze stávající situace v Kroměříži. Po té byl na schůzi výboru klubu pozván Mgr. P. Pálku (vedoucí odboru kultury, CR a pam. péče MÚ Kroměříž, jmenovec P.Pálky z muzea) a ing. Kubíková (pracovnice odboru památkové péče tamtéž), aby sdělili svá stanoviska ke konkrétním případům, což se také stalo. Za největší problém označil Mgr. Pálka z MÚ případ Hotelu Haná. Ostatní sporné případy jsou řešeny dohodami, pokutami, odvoláními - zkrátka nic mimořádného. Pan Pálka sdělil, že se spolupráce mezi jím vedeným odborem a Národním památkovým ústavem v Brně v poslední době zlepšuje, jeho úřad se bude snažit sbližovat svá stanoviska se stanovisky odborných památkářů "pokud památkový ústav nebude stanovovat nehorázné podmínky". Situace na poli památkové péče se skutečně od přelomu let 2004/2005 v Kroměříži zlepšuje, mimo jiné tomu snad napomohla i výměna názorů organizovaná Výborem Klubu UNESCO.
K péči o nehmotné kulturní dědictví můžeme s přimhouřením oka zařadit i práci na almanachu k 15. výročí založení Klubu UNESCO Kroměříž v roce 2006. Klub UNESCO Kroměříž je od svého počátku u většiny aktivit spojených s kulturou a rozvojem občanské společnosti v Kroměříži a okolí.
Co pro Vás znamená Klub UNESCO a jak vypadá pracovní den předsedkyně?
Eva Nováková: Klub UNESCO pro mne znamená především patnáct let prožitých ve společenství výrazných osobností různého věku a pestrých zájmů, které spojuje láska k našemu městu. Po letech , kdy jsem skončila se svou lékařskou profesí i politickými funkcemi, stala se pro mě práce v klubu novým "povoláním", činností, která sice vyžaduje hodně času i energie, ale také obohacuje o nové poznatky, rozšiřuje řady mých přátel, umožňuje setkávání se zajímavými lidmi, dává prožít chvíle radosti, když se například vydaří koncert ,konference nebo klubový večer Mám z toho radost a jsem šťastná, že na tom mám i já svůj podíl.
Pracovní den začíná obyčejně otevřením počítače, vymazáním spamů a potom je to asi jako v každé jiné "neziskovce" vyřizování korespondence, příprava a organizace našich akcí. To vše ve spolupráci a s pomocí členů -dobrovolníků, většinou vysokoškolsky vzdělaných žen, které jsou ochotny věnovat svůj čas i energii naší činnosti. Zaslouží si jmenovat alespoň
Mgr. L. Pospíšilová, Ing. Z. Skaličková, M. Varhaníková, MUDr. L. Mahdalová. Bez nich by to nešlo, neboť klub nemá žádné placené zaměstnance.
Mají i ostatní spoluobčané možnost zasahovat do dění v Klubu? Jak se stát jeho členem?
Klub UNESCO je otevřené občanské sdružení pro všechny, kteří mají zájem podílet se na jeho činnosti, ale třeba i jen svým členstvím, účastí na našich akcích podpoří jeho cíle Nové členy rádi přivítáme, stačí vyplnit přihlášku a zaplatit členský příspěvek (100kč/rok)Naše kancelář je na Riegrově náměstí v budově školní jídelny, kde v dopoledních hodinách je možné přijít se svými náměty pro naši činnost, která je pro všechny občany, všech věkových skupin. Informace o klubu jsou na www.unesco-kromeriz.cz
Kde vidíte problémy ve vaší práci, případně slabiny?
Stručně shrnuto - jsme omezeni jak svými lidskými silami tak finančními prostředky.
Veškerá činnost klubu je založena na dobrovolnosti tedy i na tom, jak kdo bere odpovědně své členství, kolik je ochoten obětovat pro jeho činnost a to samozřejmě není vždy ideální.
Problém je i v tom, že máme řadu zajímavých, náročných plánů a nápadů, ale nejsme schopni vlastními silami je realizovat a ne vždy se daří najít a získat ty, kteří by ty možnosti měli. Již delší dobu se například zabýváme možností vybudovat galerii moderního umění v bývalé Orlovně nebo se nabízí dostat v létě do skleníku Květné zahrady expozici Orbis pictus ze světové výstavy v Osace, která dosud v ČR nebyla představena. To by byla podpora cestovnímu ruchu!
Tomáš Hradil
zpět na stránky Klubu
